Článek
Včetně deblu se svým bratrem Petrem si naplánoval do Račic šest disciplín, na kilometru jasně vládl. „Se závodem to pro mě nemá nic společného, cíle mám úplně jiné, trénink jsme k tomu nijak nesměřovali,“ hlásil. „Nejel jsem žádný takhle dlouhý úsek vcelku a teď si říkám, že to byla možná chyba, protože mě to fakt docela bolelo. Ani ne finále, ale rozjížďka byla docela hrozná,“ vyprávěl Fuksa a trochu si vyčinil.
„Já se nebyl ani rozjet, klasicky jsem to trochu podcenil. Pak jsem si říkal: Ježíš, to jsem pěknej vůl. Už trochu stárneš, hochu, musíš tomu dávat víc,“ vyprávěl 27letý kanoista s úsměvem. „Ale ta prvotní nervozita ze začátku sezony ze mě spadla a doufám, že budu na vítězné vlně pokračovat celý rok,“ líčil.
Když ho na soustředění v Portugalsku zastihla zpráva o odkladu her v Tokiu, bylo mu do breku. „Ale nějaký druhý třetí den to bylo pryč. Musím se postavit nové výzvě, která přijde příští rok,“ věří.
Jediný letošní mezinárodní start by kanoisty mohl čekat v září při Světovém poháru spojeném se světovým šampionátem v neolympijských disciplínách v Szegedu. „Teď pro mě bude hlavní mistrovství republiky na přelomu července a srpna, tam se těším hodně. A na Szegedu se pak dohodneme s týmem,“ plánuje svěřenec svého otce Petra a dědečka Josefa.
