Článek
Vřele se s ní vítal bývalý hokejový gólman Jiří Holeček, pozdravit ji přišel někdejší diskařský šampión Imrich Bugár, pár slov prohodila s legendárním veslařem Oldřichem Svojanovským. „Přiletěla jsem do Česka na deset dnů, aniž bych o oslavách věděla. Už jsem měla odlétat pryč, ale pak jsem dostala pozvánku, tak jsem si koupila novou letenku na sobotu,“ vyprávěla.
Dodnes je nejmladší českou či československou olympijskou vítězkou. Bylo jí teprve šestnáct let, když v mexické metropoli ohromila při skocích z desetimetrové věže. Za necelý měsíc to bude padesát let. „Ani se mi nechce věřit, že to je tak dávno… Výročí si připomenu, ale žádnou velkou oslavu nechystám,“ ujišťuje.
Doma mluví česky
V Kanadě žije už téměř čtyřicet let, na jejím projevu to ale není ani v nejmenším poznat. „Doma mluvíme česky, i na vnoučata a všemu rozumí,“ těší Duchkovou, která ve Vancouveru třikrát týdně pracuje ve své stomatologické praxi.
I do bazénu pořád chodí. „Ale můj poslední skok do vody? To už je moc dávno. Skoky se musí dělat pořádně nebo vůbec,“ má jasno. Teď má před sebou jinou výzvu.
„Dcery se daly na běhání, tak jsem na stará kolena také začala. Holky chtějí, abych běžela půlmaratón… To nevím, ale už mě v lednu na Floridě na jeden přihlásili, tak mi asi nic jiného nezbude,“ usmívá se.
