Paralympijská šampionka dobrovolně ukončila svůj život. Ve 40 letech podstoupila eutanazii

Vervoortová o plánu ukončit vlastní život poprvé promluvila před paralympijskými hrami v Riu 2016, kde obhajovala zlatou a stříbrnou medaili z Londýna. „Všichni mě vidí s úsměvem a medailí v ruce. Nikdo ale nezná temnou stranu. Trpím strašlivými bolestmi, někdy dokážu usnout jen na deset minut. Přesto dokážu bojovat. Rio je ale mým posledním přáním," přiznala tehdy pro francouzský list Le Parisien.

V úterý se její slova o dobrovolném ukončení života naplnila. V rodné Belgii se rozhodla pro odchod z tohoto světa pomocí asistované sebevraždy. Eutanazie je v Belgii legální od roku 2008.

Vervoortové diagnostikovali nevyléčitelné degenerativní onemocnění páteře v roce 2000 a zhoršující se stav přivedl belgickou triatlonistku v roce 2008 ke sportu handicapovaných. Nemoc jí způsobovala nepředstavitelné bolesti, paralyzovala její nohy a znemožnila jí chodit.

Své strasti popsala v roce 2016 pro britskou rozhlasovou stanici BBC Radio 5. „Občas se cítím velmi, velmi špatně. Dostávám epileptické záchvaty, pláču a křičím kvůli bolesti. Na bolest potřebuji hodně léků – válium, také morfium," řekla tehdy v rozhovoru.

Vervoortová zvítězila na paralympijských hrách v roce 2012 v závodě na vozíku na 100 metrů. Na trati 200 metrů získala stříbrné medaile. O čtyři roky později získala stříbrnou medaili na trati 400 metrů a bronz na dvoustovce. Byla i mistryní světa.

Když se jí novináři po brazilských hrách ptali na eutanazii, měla Belgičanka o své budoucnosti jasnou představu. „Až toho na mě bude moc, poznám to. Papíry k tomu mám připravené." Pro ukončení svého trápení se rozhodla tento týden.