Článek
Narodila se 15. února 1973 v Písku a již v mládí žila pestrý sportovní život. Naplno se věnovala kanoistice a jízdě na kole, víkendové lyžování na Šumavě bylo dlouho až na druhé koleji.
Zimní sportování u ní vyhrálo až v šestnácti a výkonnost fyzicky skvěle vybavené a v tréninku pracovité Kateřiny Neumannové šla raketově nahoru. Již po několika letech se svěřenkyně trenéra Frühaufa stala juniorskou mistryní světa, a brány do dospělé reprezentace tak měla dokořán.
Premiéra na olympijských hrách
Neumannová se první olympiády zúčastnila v devatenácti letech, v Albertville zpravidla končila v druhé desítce. O dva roky později v Lillehammeru se již probojovala do první desítky, když skončila sedmá v běhu na 10 km a osmá na „pětce.“
Opravdové ambice měla rodačka z Písku až na zimních hrách v Naganu, to už jako bronzová medailistka z mistrovství světa v Trondheimu 1997. V Japonsku nakonec získala stříbro v běhu na pět kilometrů a bronz v kombinaci.
O čtyři roky později byla v Salt Lake City favoritkou, a to zejména ve sprintu, kde ve Světovém poháru dominovala. Nakonec z toho, po dodatečném odebrání medailí několika závodnic kvůli dopingu, byla dvě stříbra. To byl samozřejmě velký úspěch, zlatá medaile z velké akce však byla pro Kateřinu Neumannovou stále zakletá.
Zlatá radost v Turíně 2006
V roce 2003 se jí narodila dcera Lucie, což Neumannové vlilo do žil úplně novou krev. Už půl roku po porodu znovu závodila a v roce 2005 se v Oberstdorfu konečně dočkala velkého triumfu, když vyhrála mistrovství světa v běhu na 10 kilometrů.
Do Turína jela s tím, že se jedná o její poslední olympiádu a tedy i poslední šanci na olympijské zlato. Největší šance měla ve skiatlonu, když ale v cílové rovince dojela těsně za Estonkou Šmigunovou, její poslední naděje se upřely na neoblíbený závod na 30 kilometrů.
V závodě se Neumannová dlouho držela vedoucí Rusky Čepalovové a Polky Kowalczykové, a to i přes nepříjemnou virózu. Když pak ve finiši se svou vysokou postavou nastoupila, celý národ věděl, že bude v jejím posledním olympijském závodě slavit zlato.
Kontroverzní Liberec a osudový partner Jindra
Po olympiádě Neumannová dokázala znovu vyhrát mistrovství světa, hned poté ale ukončila kariéru. U lyžování však zůstala - stala šéfkou světového šampionátu v lyžování 2009 v Liberci. Akce skončila fiaskem a zůstaly po ní velké dluhy.
Nejen sportovní život Kateřiny Neumannové je spojen s Josefem Jindrou. Ten působil jako její manažer a i když to bylo dlouho veřejným tajemstvím, je také otcem její dcery Lucie.
Ta je v současnosti velmi nadějnou tenistkou. Kateřina Neumannová svou dceru vychovává sama a svůj volný čas věnuje právě dceřině tenisové kariéře. Olympijská vítězka nyní pracuje na ministerstvu obrany a má na starosti armádní sport.
Úspěchy a ocenění
| Místo a rok | Závod | Medaile |
|---|---|---|
| Olympijské hry | ||
| Nagano 1998 | 5 km klasicky | stříbro |
| Nagano 1998 | stíhací závod | bronz |
| Salt Lake City 2002 | 15 km volně | stříbro |
| Salt Lake City 2002 | stíhací závod | stříbro |
| Turín 2006 | 30 km volně | zlato |
| Turín 2006 | skiatlon | stříbro |
| Mistroství světa | ||
| Trondheim 1997 | 15 km volně | bronz |
| Ramsau 1999 | 5 km klasicky | bronz |
| Oberstdorf 2005 | 10 km volně | zlato |
| Sapporo 2007 | 10 km volně | zlato |
| Sapporo 2007 | skiatlon | stříbro |
Neumannová vyhrála během své kariéry devatenáct závodů Světového poháru, v celkovém pořadí skončila dvakrát druhá (2002 a 2005) a dvakrát třetí (1997 a 2007). Sedmkrát odvládla cenu Král bílé stopy pro nejlepšího lyžaře roku.
Sportovkyní roku se dvojnásobná mistryně světa stala v roce 2006, ve stejném roce také dostala Medaili Za zásluhy. Úspěšná byla také v jízdě na horském kole - několikrát vyhrála mistroství republiky, získala bronz na ME (1995) a dokonce se účastnila letní olympiády 1996 v Atlantě.
