Článek
Na druhý podnik Světového poháru v Pokljuce Soukup ani necestoval, trenéři ho poslali na závody druhé nejvyšší kategorie, Poháru IBU v italském Ridnaun. „Ale takhle to zamýšleli v rámci tréninku, že to pro mě bude lepší. Neřekli mi, že jezdím špatně, tak mám jít pryč,“ upřesňuje Soukup. „Věřili, že se v Poháru IBU srovnám a zase to přijde. Měli pravdu,“ spokojeně vyprávěl.
Při pohledu do výsledku není složité odhadnout, co Soukupovi udělalo největší radost. Běžecky mu patřil až jednačtyřicátý čas, ale čistá střelba ho řadila mezi jedenáctku biatlonistů, kteří ani jednou neminuli. „Takový výsledek jsem potřeboval, hlavně ty dvě nuly. Běžecky je ale pořád co zlepšovat,“ ví.
Stíhačka bude fofr
Soukup působí jako flegmatik, jehož ani ohlušující řev našlapaných tribun nemůže rozhodit. „Neřešil jsem tolik fanoušky, jen jsem si užíval povzbuzování. Když člověk přijížděl sem ke střelnici, už slyšel celý stadión. A když se pak trefoval, řev byl také pořádný,“ usmíval se.
Na sprint dorazilo do Vysočina areny 25 500 diváků. „Ještě nebylo úplně plno, ale o víkendu to bude i podél trati obrovské,“ těší se. Však bude mít pro sobotní stíhačku také velmi slušnou výchozí pozici. „Na druhou stranu je tam hodně lidí okolo, bude to fofr,“ tuší.
Závodníky na 13. a 23. místě dělí necelých 20 sekund, dá se tak čekat od úvodu hodně kontaktní závod. Plus pro Soukupa? „Jak kdy. Když je forma, tak ano. Když se vám ale neběží úplně hvězdně, tak to taková výhoda není,“ tuší zkušený závodník.
