Článek
Na desetikilometrovou trať na polské straně Orlických hor nastoupil po 40 dnech od svého posledního startu v Hochfilzenu. Test vcelku vyšel, odhady se potvrdily. Směle může vzhlížet k únorovému MS v Pokljuce.
„Mám velkou radost z toho, že mé pocity byly správné a dobře jsem odhadl, že tělo je připravené závodit. A myslím, že jsem se v poznání svého organismu opět posunul o kus dále. To je pro mě odměna," rozplýval se.
V samotném závodě mu nahrávaly okolnosti. „Hodně to bolelo, ale vždy jsem jel s někým v kontaktu, a to mi pomohlo. V prvním kole s jedním Rakušanem, ve druhém s Mílou Žemličkou," líčil dále pro svazový web. Ostřejší tempo si po dlouhé pauze vybralo i svoji daň. „Ležku jsem nemohl udýchat, přestože jsem ji plánovaně šel na dva nádechy. Cílem byla nula. Jenže poslední ránu jsem stejně musel dvakrát odložit. Nebyl jsem schopný ji namáčknout," vysvětloval, kde nabral dobrých deset sekund.
V závěrečném kole už ale čerstvě třicetiletý reprezentant podal hodně slibný výkon. Pátý čas jej posunul ze sedmnáctého místa po stojce na osmé v cíli.
„Nevadí mi, že jsem možná někde nechal zbytečné sekundy. Pro mě je podstatné, že se ten test mého těla a mé mysli podařil. Jsem zpátky a není to průšvih!" hodnotil a měl hned jasný plán. „V sobotu pojedu!," slíbil si účast ve stíhačce (start ve 13:00, vysílá ČT sport).
Co v další přípravě na MS - ve čtyřpoložkovém kontaktním závodě na 12,5 km - očekává? „Stále mám na mysli, že jsem v tréninkovém procesu. Mým prvním vrcholem je za dva týdny mistrovství světa v Pokljuce," podotkl obezřetně k sobotním ambicím. „Budu útočit, ale s respektem."
