Článek
Po závodě si tak mohl zapózovat u cílové časomíry. „Přesně tohle jsem měl v nejdivočejších snech. Obrovská radost. Nikdy bych si nemyslel, že poběžím tak rychle. Až do dneška,“ usmíval se 27letý sprinter pražského Olympu.
Dávat o sobě vědět od mládežnických let, má bronz z mistrovství Evropy do 23 let, ale pořádný průlom zaznamenal až letos, kdy se zlepšil o 26 setin.
„S trenérem Petrem Habáskem jsme se rozhodli kvůli olympiádě zkusit zase halu, která je dobře bodovaná a já ji umím. A je znát, že po devíti letech spolupráce mě trenér zná rok od roku líp,“ pochvaloval si Jirka, jemuž ve Zlíně pomohly i ideální sprinterské podmínky: teplo a vítr do zad přesně dva metry za sekundu.
Před domácím šampionátem byl v žebříčku těsně pod čarou sprinterů, kteří si zajistí Tokio, ale mistrovský titul, a především vítězný čas, by mu měly výrazně pomoc. „Věřím, že by to mělo stačit, ale jistě to samozřejmě nikdo neví,“ říkal. Do složitého počítání bodů se nepouštěl.
„Při Tretře jsem se do toho trošku zabořil a pak jsem z toho byl ve stresu, tak jsem si zakázal se dívat do žebříčku,“ přiznával po českém rekordu.
Masláka obdivuje
Ten mu ostatně předvídal v průběhu sezony i sám Maslák, Jirkův vzor. „Je neuvěřitelné, kolik let po sobě běhal skvělé časy, i když dvoustovka nebyla jeho hlavní disciplína. Za to ho obdivuju, až mě trošku mrzí, že mu rekord beru, když měl tolik skvělých časů,“ přiznával Jirka.
I přes vylepšení českého rekordu nevyhrál zlato s výrazným náskokem, v závěru ho stahoval českobudějovický Tomáš Němejc, jehož čas 20,53 s posunul na třetí místo české historie.
„Říkal jsem si, že je buď neuvěřitelně rychlej, nebo já neuvěřitelně pomalý,“ smál se. „Ale Tom běžel fantasticky, letos se obrovsky posunul. A ta domácí konkurence je velkou motivací," neskrýval Jirka, který si troufá ještě na lepší časy.
„Teď jsem měl kvůli olympiádě dost závodů po sobě, na což nejsem úplně zvyklý. Vyhovovalo mi třeba mít dva starty, pak si odpočinout. Tak věřím, že až zase trochu potrénujeme, půjde to ještě dolů,“ troufá si.
