Fuksův rodinný tým chystá změnu. Teď ale Martina chvíli necháme být, plánují táta s dědou

„Když vidíte, co tomu dává a obětuje a pak medaile uteče, mrzí to. Páté místo je pěkné, ale my si sem jeli pro medaili, tu jsme opravdu chtěli," neskrýval Petr Fuksa starší. Tuší, že minimálně pár dnů zabere, než se jeho syn s nenaplněnou medailovou touhou srovná.

„Věřím, že je silný a překoná to co nejdřív, my ho v tom podpoříme," ujišťoval bývalý úspěšný kanoista. Vedle něj stál nejzkušenější z rodinného týmu Josef Fuksa a přitakával.

„Teď Martina chvíli necháme být a ono to samo odejde," je přesvědčený. „Kdo nikdy nedělal sport, těžko si to uvědomuje. Ale je složité, když se pět let připravujete, abyste získali medaili, a pak to nevyjde," vyprávěl.

Bylo pár minut po závodě, ale oba už tušili, na čem je třeba zapracovat, aby v roce 2024 v Paříži platilo „Do třetice všeho dobrého." Martin Fuksa v Tokiu ztrácel po startu. „Na začátku začneme pracovat. Myslí si, že pak by neměl síly na finiš, ale ty mu většinou vycházejí. Trošičku změníme trénink, vysvětlíme mu, co je třeba. Vždycky jsme byli spíš dvoustovkaři a pětistovkaři, tak to umíme, musí si to uvědomit i Martin," říká děda Josef.

Přesvědčit ho by podle trenérského dua neměl být problém. „Martin byl vždycky tvrdohlavý, jde si za svým s klapkama na očích, ale v dobrém slova smyslu. Je fakt dobrý materiál, dobře se s ním pracuje. I proto bych mu tu medaili přál," líčí Petr Fuksa starší.

O dalších plánech tréninkové skupiny se základnou v Nymburce rozhodne rodinná rada. Sezona ještě nekončí, v září je v Kodani na programu mistrovství světa, ale plány se budou tvořit i s dlouhodobějším výhledem olympijské Paříže.

Tam by Fuksovi chtěli odjet opět v plném složení, tedy i s Martinovým mladším bratrem Petrem. „Deblkanoe Martinovi pomáhá, je dobrým rozptýlením," říká otec obou kanoistů. Navíc za tři roky by mohl být konkurenceschopný ve špičce i Petr, jemuž bude 25 let. „Lepší se rok, co rok. Věřím, že bude pořádně nabušený a bráchu na tu medaili dotáhne," usmívá se Petr Fuksa starší.

„Ale nejhorší je, že olympiáda bývá jednou za čtyři roky a čas strašně letí. Do Londýna se Martin nedostal o jedno místo, v Riu byl pátý, tady taky, v Paříži mu bude 31. Tak doufám, že se ten nahoře nad námi slituje a dopřeje nám to," věří.