Dokážu, že ve mně něco je. Vrátím se silnější, předsevzal si po japonské bídě Micka

Těžko se mi hledají slova. Bohužel celá sezona nebyla vydařená, nedopadla podle přání. Jsem hodně smutný. Musím se tomu postavit čelem. A jít dál. Doufám, že budu mít ještě možnost ukázat na nějakých velkých závodech, že ve mně něco je. A že když se bude něco dělat s chutí, tak to půjde.

V téhle sezoně jsem měl hodně různých problémů, které narušily přípravu. Nejprve byly uzavřené bazény kvůli pandemii, s tím souvisela dramatická omezení pro nás všechny. Měl jsem problémy na tréninku i doma (pozn. red.: Janu Mickovi zemřel na jaře otec). Těžce jsem se s tím pral. Dění mimo bazén mi bralo strašně moc energie.

Každý sportovec mířící na vrcholnou akci přijímá určitou zátěž. Nechce zklamat. Já si přál udělat dobrý výsledek, aby na mě mohli být fanoušci hrdí. A plavat tak, abych se třeba stal vzorem pro mladší sportovce. Doufal jsem, že bídu předešlých měsíců zlomím. Bohužel...

S rodinou. Hodlám trávit maximum času s nejbližšími. A dám si určitě pauzu od vody. Navíc na konci léta mám svatbu. Užijeme si velkou party a pak budu poslušný manžel.

Doufám, že si vyčistím hlavu a po prázdninách to bude o něčem jiném. Budu mít nového trenéra, nový tým, nové prostředí. Věřím, že mě to nastartuje k lepším výkonům. Za jedenáct let vedení chci poděkovat trenérce Paserové, která mě třikrát dostala na olympijské hry. A stejně tak za podporu centru Victoria, respektive mentálnímu trenérovi Jelínkovi.

Já se moc těšil na svoje starty. Věřil jsem, že nevydařenou sezonu zlomím k lepšímu a zaplavu časy na slušné úrovni. Bohužel to nevyšlo. Nepodal jsem výkony, které jsem plaval v předchozí sezoně. Jsem rád, že to je za mnou. Fakt se těším na odpočinek. A okamžik, kdy začnu s čistým štítem.