Článek
Seemanová si místo v bojích o medaile zajistila pátým časem, do finále ale nastupovala s čistou hlavou a jasným cílem zaplavat znovu osobní maximum. „Doufala jsem, že to bude pod 1:56. Takový jsme s trenérkou měly cíl. Ale že až takhle hluboko? To jsem nečekala," usmívala se letošní mistryně Evropy na stejné trati.
A nejlepší závodnicí starého kontinentu zůstala i během olympiády, od rozplavby až po finále měla v souboji s největší rivalkou Federikou Pellegriniovou jasně navrch. „To je fakt, za který jsem moc ráda. Protože hodně lidí mi nevěřilo a po šampionátu v Budapešti, kdy jsem ji porazila o dvě setiny, říkali, že to byla náhoda. Jsem moc ráda, že jsem to potvrdila a už nebudou žádné řeči okolo," těšila ji nadvláda nad majitelkou vousatého světového rekordu z éry celotělových plavek.
Finálový den se pro Seemanovou odehrával ve standardním režimu. „Budík na šestou, dokonce jsem na rozdíl od semifinále stihla i autobus," popisovala časný start velkého dne. V závodním bazénu si při rozplavání střihla klasickou rutinu včetně rychlých úseků a šla se do call roomu naladit do startovního módu. „Nepřemýšlela jsem o tom, že nás tam sedí osm nejlepších na světě," popisovala.
Pohled na finálovou startovní listinu budil dopředu respekt. Australská raketa Titmusová, která prožívá famózní olympijskou premiéru, kanadská vítězka z Ria Oleksiaková, zkušená Haugheyová z Hong Kongu a samozřejmě americká hvězda Ledecká. Právě tu měla po levém boku česká plavkyně, vpravo pak mohla ve druhé dráze kontrolovat Pellegriniovou. „Nevnímala jsem, kdo je kolem mě. Ale Katie jsem poznala podle amerických plavek," přiblížila Seemanová předstartovní nastavení.
Taktiku na závod měla danou. „Věděla jsem, že první stovku musím brzdit, že to nemůže být rozjeté jako předevčírem (v rozplavbě), ale ani jako včera (v semifinále). Snažila jsem se to nějak vykombinovat a jsem ráda, že se to povedlo, když koukám na ty časy," kvitovala a přidala bolestnou grimasou, v bazénu nechala úplně všechno. „Už to bylo na hraně, jsem úplně vyšťavená. U tohohle času by ale bylo něco špatně, kdyby to nebolelo," podotkla s unaveným úsměvem.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Boj o zlato se odehrával v prostředních drahách, Seemanová ale měla o speciální motivaci postaráno. V závěru sahala po skalpu páté Ledecké, nakonec dohmátla o 26 setin později.
„Chtěla jsem ji porazit, do poslední padesátky jsem dala všechno, co mi zbylo. Věděla jsem, že by to bylo super. Současně jsem se snažila ujet Federice, která mě vlevo stahovala," popisovala.
Když se potom podívala na výsledkovou tabuli, nevěřila svým očím. „Nejdřív jsem byla celá zmatená, nemohla jsem se tam najít. Koukala jsem se úplně na poslední místa, až pak jsem se našla. Nemůžu tomu furt uvěřit," poznamenala a spěchala nabrat co nejvíc sil před večerní rozplavbou kraulařské stovky. „Byla bych ráda za další český rekord. Mám na to, uzpůsobili jsme přípravu tomu, abych vydržela větší zátěž. A kdybych plavala v rekordu, tak by mohlo vyjít semifinále. A to by bylo úplná bomba, být mezi šestnácti nejlepšími," dodala
