Článek
Barbora Krejčíková (vlevo) a Kateřina Siniaková se radují z vítězství v olympijském turnaji.
Barbora Krejčíková (vlevo) a Kateřina Siniaková se zlatými medailemi.
Česká tenistka Kateřina Siniaková navléká zlatou medaili spoluhráčce Barboře Krejčíkové po výhře volympijském finále.
„Strašně moc jsem se sem těšila. I proto jsem se odhlásila z turnaje v Montrealu. Dopřeju si teď pár dní volna. Chci se doma podělit o radost ze zlaté olympijské medaile. A samozřejmě potřebuju taky trochu nabrat energii," svěřila se Krejčíková, která zažívá po červnovém triumfu na French Open další skvostný návrat z velké akce.
„Je to strašně hezké. Cením si, jak mě v Česku všichni vítají s láskou. Na lidech, s nimiž se setkávám, je vidět, jak moje zápasy prožívají. Těší mě, že je mezi nimi i hodně dětí, které mohou jít v mých šlépějích. Všem za to moc děkuju. Je to pro mě obrovská motivace, abych dál pořádně trénovala a co nejdřív uhrála zase nějaký hezký výsledek," říká s dojetím.
Krejčíková má za sebou náročný téměř šestnáctihodinový let z Japonska. V Ivančicích, kde bydlí, zatím strávila jen pár hodin. „Skoro veškerý čas jsem prospala. Pak jsem spěchala za vámi," prozradila davu příznivců z pódia na Olympijském festivalu, kde jí pořadatelé pustili sestřih z finálové bitvy pod pěti kruhy, v níž společně s Kateřinou Siniakovou zdolaly švýcarskou dvojici. „Teď u toho prožívám víc emocí než v reálu na kurtu. Mám skoro slzy v očích. Musím si záznam finále pustit ještě i v klidu doma a pořádně si u toho poplakat," plánovala s úsměvem. „Mám pocit, že jsem zlato ještě ani pořádně nevstřebala," přemítala.
Kateřinu Siniakovou v Brně po boku neměla, avšak areálem zazněl její vzkaz. „Zdravím Báru a celé Brno. Pořádně náš úspěch oslavte. Já jsem šťastná, že jsme mohly prožít v Tokiu společně naprosto suprových deset dní," sdělovala přes video Siniaková. „Katko, ať se ti daří příští týden na turnaji v Montrealu," poděkovala na dálku Krejčíková.
Vzpomněla si, jak před dvanácti lety na brněnském výstavišti sbírala míčky při fedcupovém utkání mezi Českem a Slovenskem. Mimo jiné i bývalé reprezentantce Lucii Šafářové, která teď stála na pódiu v Brně po jejím boku. „Lucku jsem měla už tenkrát hrozně ráda. Nejen od ní jsem se inspirovala. Řekla jsem si tehdy, že se chci taky jednou dostat do světové špičky," prozradila.
Se Šafářovou a s fanoušky si společně zatančily na oslavu olympijského triumfu legendární tanec macarena. „To ale není vůbec můj koníček. Tancuju hrozně," omlouvala se Krejčíková. Pak už myslela na nejbližší budoucnost. „Těším se doma na svůj oblíbený bramborový guláš. Zhruba týden se teď budu věnovat hlavně rodině a odpočívat. Chystám se načerpat nové síly. O víkendu si už ale zajdu i na kurt. Vždyť už příští týden ve čtvrtek nebo v pátek odletím do zámoří. Po olympiádě si poprvé zahraju v Cincinnati, pak mě čeká US Open," nastínila nejbližší program.
Hlavou se ale Krejčíkové ještě nějaký čas budou honit mimořádné olympijské zážitky. „Pro mě to byl v Tokiu naprosto speciální turnaj. Když jsem tam přijela, řada českých sportovců se ke mně hlásila, ale já takřka nikoho z nich neznala. Až jsem se skoro styděla. Teď už znám všechny. Bylo fantastické, jak jsme si navzájem fandili. A všechny medaile jsme společně oslavili. Asi nikdy nezapomenu na to, jak nádherné přivítání nám s Katkou připravili ostatní čeští sportovci, když jsme se po finále vrátily se zlatými medailemi na krku do olympijské vesnice. Něco takového jsem ještě nikdy předtím nezažila," přiznala.
