Hlavní obsah

Kolomý by si rád přivezl z Dakaru beduínka

Praha

Třiačtyřicetiletý Martin Kolomý z Bruntálu se chystá na svůj osmý Dakar. Nejlepšího umístění dosáhl v roce 2013, kdy skončil mezi kamióny pátý. Na kontě má i jedno etapové vítězství. Léta bojoval s Tatrou Fat Boy. Na nadcházející ročník nejslavnější dálkové rallye však vyrazí se zcela novou Tatrou Phoenix z dílen roudnického Tatra Buggyra Racing Teamu.

Foto: loprais.cz

Martin Kolomý (vpravo) a Aleš Loprais na archivním snímku.

Článek

Prý se vám moc nechtělo přesednout do nového vozu...

To je pravda, ale když jsem si Phoenixe vyzkoušel, rozhodl jsem se pro změnu velmi rychle.

V čem je lepší než Tatra Fat Boy?

Je o generaci dál. Podvozek osmsetpatnáctky zůstal, ten je, jak já říkám, nezničitelný a přežije i můj způsob jízdy. Phoenix má lepší přední nápravu, konstrukčně je také jinak udělaný, má například lepší těžiště. Buggyra ve spolupráci s kopřivnickou Tatrou auto posunula dál, je to nádherné závodní auto.

Vy jste se za ten rok také vylepšil?

(smích) To nevím... Určitě mám najeto mnohem víc závodních kilometrů než minulý rok. Říkám, že každý ujetý kilometr je dobrý. Kromě jednoho závodu jsem jel celý seriál mistrovství světa Cross Country, tři jsem vyhrál. I když to nebylo s tímhle úplně novým autem, určitě jsem se posunul dál.

Nebojíte se, že nový tahač může mít svoje vrtochy?

Věřím, že nebude. V Buggyře odveli obrovský kus práce. Všechno na autě je odzkoušené.

V minulém ročníku Dakaru jste měl technické problémy, skončil jste sedmnáctý. Jaké cíle máte pro letošní rok?

Ty jsou každý rok stejné, skončit co nejvýš. Jednou bych si chtěl přivézt tu sošku beduína, která se dává za celkové umístění. Nohama ale zůstávám na zemi. Když vidím, jaká se sejde v Asuncionu na Nový rok na startu obrovská konkurence se super technikou, budu hodně spokojený s první pětkou a třeba za určitých okolností i desítkou. Ale to přání dovézt si beduínka, zůstává.

Máte informace o trati?

Tohle moc neřeším, pořadatelé trať mění do posledního možného okamžiku. Co víme s určitostí, že se bude jezdit ve vysoké nadmořské výšce kolem čtyř tisíc metrů. Napsali nám, že si máme vzít zimní bundy, tak doufám, že napadne i sníh, aby byla nějaká zábava. My kluci z hor umíme na takovém povrchu jezdit. Necháme se ale překvapit.

Změnil jste posádku?

Nezměnil, pojedou se mnou bratři René a David Kiliánové. Jsem na ně zvyklý a oni na mne.

Léta jste byli s Alešem Lopraisem velcí rivalové. Teď pojedete v jednom týmu. Bude to fungovat?

Proč by nemělo? Jsme v jednom týmu. Samozřejmě každý z nás pojede na co nejlepší výsledek. Nemáme určeno, kdo je jednička a kdo dvojka. Na Dakaru se nedá něco takového říct. Nevíte dne ani hodiny, kdy někdo skončí, nebo bude mít technické problémy a ztratí hodiny. Uvidíme po půlce soutěže, jak na tom kdo z nás bude. Na minulém Dakaru jsem jel jako jednička, pak jsem měl problémy a karty se rozdělily jinak. Nic nelze předem předvídat. Za určité situace třeba přehodnotíme strategii a jeden bude krýt záda druhému. Aleš je výborný řidič, my se respektujeme navzájem a jsme schopni si pomoct a udělat maximum pro úspěch týmu a České republiky.

Související témata: