Článek
Co vás i po tolika letech drží za volantem rychlých aut?
Adrenalin a touha vyhrávat. Řídím se také několika příslovími. Například: Nejhorší je nic neudělat. Štěstí přeje připraveným. Pokud dostaneš strach, jsi na nejlepší cestě prohrát. Ta nejvíc vystihují můj přístup k životu. Přálo mi i štěstí na dobré lidi kolem sebe...
Jaká byla dvacátá reprezentační sezóna?
Hodně poznamenaná covidem, spousta závodů doma i v Evropě odpadla, ale evropský šampionát se odjel. Pořadatelům patří dík, že se nějaké závody vůbec jely. V Evropě jsem ve své skupině v mistrovství Evropy skončil druhý, doma jsem vyhrál titul ve sprintu, takže spokojenost.
Vy ale nemáte jen automobilovou závodnickou minulost...
Začínal jsem s veslováním, ve sbírce mám jako student sportovního Gymnázia Nad Štolou diplomy za vítězství v celostátních i republikových přeborech, hodně si cením prvenství juniorské osmi Tatry Smíchov v Primátorkách. Už na gymplu jsem se ale přihlásil do tehdy slavného AMK Praha 3 Žižkov. Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy už se veslování a auta spojit nedala. Vyhrála čtyři kola. První hobby závody jsem jel už dřív, ale v Mistrovství ČR jsem startoval od roku 1990, tak už závodím hodně přes 30 let...
Lancia Delta - Integrale, nejlepší auto, s jakým Tomáš Vavřinec závodil.
Jaké bylo první auto, a které to nejlepší?
První opravdu plnokrevné auto bylo Suzuki Swift GTI, pak přišla spousta dalších, škodovky, fordy, BMW, Nissan... Výborný byl Ford Escort Cosworth, s nímž jsem pronikl do evropské špičky. Ale nejlepší byla Lancia Delta Integrale EVO II, původně tovární speciál pro mistrovství světa v rallye, který jsme předělali na vrchařský. Teď jezdím s Mitsubishi Lancer EVO IX RS.
Na které závody nejraději vzpomínáte?
Odjel jsem jich ve všech disciplínách stovky, ale pár je nezapomenutelných. Třeba první vítězství v závodě mistrovství Československa v Bánovcích nad Bebravou v roce 1990. Na okruzích pak prvenství v závodě mistrovství republiky a Escort Cupu na Hungaroringu. Z Mistrovství Evropy určitě Rieti nedaleko Říma, kde jsem porazil i několik hodně rychlých Italů. Trať je dlouhá šestnáct kilometrů s převýšením skoro 1500 metrů. Dole vyjíždíte v letním horku a nahoře koukáte na zasněžené sjezdovky.
Dá se říct, která z automobilových disciplín je nejnáročnější?
Každá má svá specifika. Řeknu to asi tak, nejdražší a nejnáročnější jsou rallye, pak vrchy a nejlevnější, a proto stále populárnější pak sprinty. V nich si může užít adrenalin prakticky každý. Rallye jezdím pro zábavu i s historickými auty a mám rád Pražský rallysprint, který mi připomíná mezinárodní závod do vrchu, který jsem tam pořádal.
Vaše podnikatelské aktivity a organizování soutěží i dalších akcí jsou známé. Ale vy se angažujete i v charitě...
Chci pomoci potřebným a dětem. K mým aktivitám patří například finanční dar na léčbu Lucinky Šimrové, kterou srazil autem opilý lékař. Podpora Pediatrické a Ortopedické kliniky Fakultní nemocnice v Motole a Jedličkova ústavu. Patnáct let pořádáme bowlingový turnaj Kocoura Vavřince pro pražské dětské domovy.
Mitsubishi s koucourem Vavřincem na zadním křídle.
Slavný komiksový hrdina kocour Vavřinec k vám patří léta. Jak jste k němu přišel?
Už v mém dětství frčela tahle kreslená postavička kocoura Vavřince. S akademickou malířkou Věrou Faltovou jsem se později domluvil na koupi autorských práv a od té doby jsme jako Vavřincové spolu. Dostal se do loga firmy i na závodní automobily. Legrační je, že současnému mitsubishi říkáme myšák...
