Článek
V únoru jste oslavil pětasedmdesátiny. Pořád chcete závodit nebo už přišel čas na důchod?
Žádný důchod! Pořád platí moje motto: „V nebi mě nechtějí, v pekle se mě bojí. Tak musím závodit!" A ty pětasedmdesátiny jsem nijak moc neslavil. Jednak není co, a pak taky nemám čas.
Co zrovna teď děláte?
Zdravotně je u nás doma všechno v pořádku, to je nejdůležitější, tak makám. Práce mám nad hlavu. Musel jsem přestavět buginu pro mistrovství Evropy, aby odpovídala předpisům FIA. Znamenalo to udělat nový rám, tomu uzpůsobit všechno ostatní. Zůstal motor ford, na kterém jsme také zapracovali. Dostavuji a ladím úplně novou buginu pro domácí šampionát, abych mladé pořád proháněl. Ta bude mít atmosférický motor porsche, 3,8 litru obsah. Těším se na ni jako malej Jarda... Bude s ní pěkné svezení. Takže na důchod není čas.
Ale podle původního kalendáře jste už měl závodit...
Zatím jsme doma přišli o závod v Humpolci, vlastně by teprve skončila zimní pauza. Z mého pohledu je to výhoda, protože do Humpolce bych nové auto nestihl udělat. Horší to je s mistrovstvím Evropy, které je možná odpískané celé. Uvidíme.
Vám závodění nechybí?
Strašně! Bez něj je to na h.... Víte, co mám na mysli (smích). Takhle to cítíme všichni, co máme rádi závodění a strašně moc se na něj těšíme.
Co kontakt s ostatními jezdci?
Ten mi taky chybí. Ale telefonujeme si a děláme legraci. Nedávno mi volali od Kubíčků, že mají puštěnou udírnu, kterou vozí na závody, a kde že jsem. Hned mi to zapálilo a povídám, že dorazím co nejdřív, ať mi drží vedle sebe místo na autobus s buginou... Nejméně jednou do měsíce jsme s autokrosovým veteránem a kamarádem Standou Landou zašli na Kladně do restaurace. Teď to nejde, ale jakmile otevřou, tak to doženeme. Ale jinak starý dědky nenavštěvuju, abych od nich něco nechytil (směje se).
Myslíte, že nějaké závody budou?
Mistrovství Evropy asi ne, třeba i kvůli zavřeným hranicím. Nikdo neví, jak bude pandemie pokračovat, kdo a kdy hranice otevře. Domácí šampionát by se klidně mohl odjet celý. Bude možné využít volné termíny z Evropy a závodit se u nás dá klidně ještě v říjnu, při lepším počasí i později. Pauza bude velká, ale nepolevím, i když by to teď šlo. Věřím, že se situace brzy obrátí a budeme závodit, klidně až v půlce léta. Doufám, že budu mít co nejdřív možnost někde novou buginu vyzkoušet, a pak si to s klukama, věkově už vnukama, rozdám. To je moje veliká motivace. Závodím skoro půl století, baví mě to, protože závodím dobrovolně a rád a přeji si, abych to mohl dělat ještě alespoň deset let.
