Článek
Eliška Junková, vlastním jménem Alžběta Pospíšilová, se narodila 16. listopadu 1900 v Olomouci a během jejího mládí nic nenasvědčovalo tomu, že se z ní stane ikona českého motorismu. V té době měla jiné cíle - cestovat. Proto se učila cizím jazykům, studovala také na Janáčkově hudební škole v Brně.
První úspěchy s bugatti
To už pracovala po boku Čeňka Junka, který v ní o několik let později vzbudil lásku k automobilovým závodům, když společně navštívili autosalon v Paříži. Za Junka se jednadvacetiletá Alžběta provdala v červnu 1922 a změnila si jméno na Eliška Junková. Společně si pořídili Bugatti T30, ve kterém v roce 1924 Junková získala první vítězství v závodě Lochotín - Třemošná. O rok později dokázala zvítězit na slavném závodě Zbraslav - Jíloviště.
V následujících třech letech zaznamenala Eliška Junková několik významných úspěchů - v závodě Zbraslav - Jíloviště v roce 1926 zajela absolutně nejrychlejší čas, skončila druhá v závodě do vrchu Klaussenpass a vyhrála třídu do 2 litrů na Velké ceně Německa na Nürburgringu.
Targa Florio a smrt manžela
Poslední velký úspěch si Junková připsala na Sicílii v závodě Targa Florio, s více než kilometrovým převýšením a více než jedním a půl tisícem zatáček považovaného za nejtěžší závod na světě. Za volantem Bugatti T35B skončila 6. května 1928 na pátém místě s časem 7 hodin a 27 minut, což byl obrovský úspěch, kterým si vysloužila přezdívku „Královna volantu.“
O dva měsíce později došlo však v jejím životě k velké tragédii, během Velké ceny Německa zemřel její manžel Čeněk. Junková poté svou kariéru automobilové závodnice ukončila.
Aktivity po ukončení kariéry a adoptovaný syn
Po ukončení kariéry se aktivně věnovala rozvoji motoristického sportu v Československu, jako ambasadorka automobilky Bugatti cestovala na Cejlon, poté pracovala v prodejním úseku pneumatik firmy Baťa. Zásadně se také zasloužila o výstavbu brněnského Masarykova okruhu. Po válce se provdala za novináře Ladislava Kháse.
Eliška Junková zemřela v 93 letech 17. ledna 1994, pohřeb měla ve strašnickém krematoriu. Zanechala po sobě syna Vladimíra, kterého adoptovala od svého zemřelého bratra. V říjnu 2019 jí prezident republiky udělil in memoriam medaili Za zásluhy. Jméno Elišky Junkové nese dodnes řada motoristických akcí a spolků.