Článek
Čtyřiadvacetiletý odchovanec Mladé Boleslavi si po nejlepší sezoně kariéry plní dávný sen o dresu reprezentace. „Zápas za národní tým je to nejvíc, co od malička nosím v hlavě. Když už jsem dostal pozvánku na kemp před šampionátem, tak udělám všechno pro to, abych zůstal s mužstvem co nejdéle," míní Růžička.
„Nebudu zastírat, určitá nervozita tam před zápasem byla, ale spíš šlo o takové napjaté očekávání, jaký bude hokej na mezinárodní úrovni. Chvilku jsem se určitě sžíval s tím tempem a rychlostí, ale postupem času jsem se do toho dostal," těší brankáře, který dost možná klíčový zákrok pro vývoj celého duelu předvedl ještě před úvodním Blümelovým gólem.
Vychytal Tiffelse zakončujícího přečíslení dvou na jednoho při německém oslabení. „Každým zákrokem jsem se cítil líp a líp, ale je asi pravda, že tenhle byl z pohledu celého zápasu hodně důležitý. A i mému sebevědomí dost pomohl," přiznává Růžička, kterého překonal jen obránce Sezemsky na konci druhé třetiny při domácí přesilovce.
„Viděl jsem, že na něho jde přihrávka, snažil jsem se proti němu vyjet, když naznačil střelu. Naši beci ji tam šli výborně do osy zblokovat, jenže on to potáhl vedle. A pak mi chyběl ten půlkrok do strany, bohužel to tam propadlo. Jsem ale strašně rád, že jsme vyhráli a neovlivnilo to výsledek zápasu," líčí Růžička.
Němci ke konci stupňovali tlak, za stavu 1:2 ještě věřili ve vyrovnání a zlomily je až dva góly obdržené v rozpětí 40 sekund při power play. „Cítil jsem, že ten zápas může být i o malé chybičce, kterou případně někdo udělá. Myslím si, že jsme to odehráli slušně, odmakali, zblokovali i několik střel," uvažuje Růžička, jenž má jen pozitivní ohlasy. „Nejčastěji se ozvala rodina a její blízké okolí, ale měl jsem i vzkazy od pár kamarádů," dodává.