Hlavní obsah

Král: Hokej je zkrachovalou firmou, která produkuje analfabety

Těžkou hlavu má z vystoupení českých hokejistů na olympijských hrách ve Vancouveru prezident Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král. Poslední výsledky reprezentace, která od roku 2007 neprošla na velkém turnaji přes čtvrtfinále, jsou podle něj odrazem celkového stavu v českém hokeji. "Pořád si stavíme vzdušné zámky a nejsme ochotni si přiznat realitu," říká.

Článek

Jak se vám jako šéfovi svazu zamlouvalo vystoupení českého týmu ve Vancouveru?

První zápasy se mi zdály dobré, poslední dva už byly špatné. Z toho jsem byl zklamaný, ale nemůžu říct, že by mi to vyrazilo dech. Pořád si stavíme vzdušné zámky a nejsme ochotni si přiznat realitu. Do absolutní špičky podle mě v současné době nepatříme. I kdybychom na olympiádě prošli do semifinále, nemělo by to reálný základ.

Ani herně se výkony českého týmu v poslední době nedají srovnávat s úplnou špičkou.

Třeba Kanada-Rusko, to byl hokej z jiného světa. Hráči, jež máme k dispozici a jsou pro nás nejlepší, by v těchto špičkových týmech těžko sháněli místo.

Nechybí v českém hokeji trochu progresivnější přistup?

Zdědil jsem téměř zkrachovalou firmu. Vše se musí znova nastartovat. Hráči, kteří udělali úspěchy na přelomu tisíciletí, vesměs začínali s hokejem kolem roku 1978 a vyrostli v jiném systému výchovy. Klukům, kterým bylo v době Nagana šest, je teď osmnáct. Tehdy jich draftovali desítky, teď nikoho. Přestali jsme produkovat hráče, odešli trenéři a systém se rozpadl.

Co současnému systému chybí?

Padesát procent problémů českého hokeje spočívá v absenci morálky. Společnost je nemocná a nefunguje, což se přenáší do rodin. Nechal jsem na srazu sedmnáctky trenéry zkontrolovat vysvědčení. Kolik myslíte, že z 22 reprezentantů v pololetí propadlo? Sedmnáct! My produkujeme analfabety. Jestliže nechodí do školy, pošle učitele někam a nemá vůči nikomu respekt, nemá ho logicky ani vůči trenérovi.... Když skončí trénink juniorů, dva kluci jdou do školy a jsou za blbce. Dva měsíce vydrží, než je ostatní zlomí. Zbytek jde do kavárny, kde se chystají se do NHL. Do Ameriky nakonec odejdou tři a i ti tam prohučí.

Co s tím?

My jim neměli doteď možnost ukázat, že v Americe hrát nebudou. Hráli jsme přáteláky s Maďary a Poláky a všichni měli pocit, že když porazí o dva roky staršího Maďara, jsou dobří. Potřebujeme, aby párkrát za rok jeli do Ameriky, dostali třeba patnáct gólů a pochopili, že tam nemají co dělat. Bez konfrontace se zámořím to nejde.