Článek
Pokud ho vidíte na ledě zezadu, nepoznáte rozdíl proti ostatním spoluhráčům. On není do počtu, stále také střílí góly. „Začal jsem okolo roku 1931, takže hokej hraju asi 86 let," prozradil své začátky pro Great Big Story.
Duluth Heritage Sports Arena, k tomu další haly, stadióny, tam má druhý domov. Mantinely, dvě branky, tohle miluje. Hokej je jeho život, hraje ho třikrát týdně. Každé ráno vstává v šest, dělá kliky, cvičí, protahuje se.
„Hokej je má láska. Stále něco zkouším. Spoluhráči chodí ke mně domů, sedneme si v kuchyni a probíráme hokej. Tohle je nejlepší věc, která mě v životě potkala. Bez toho by byl můj život smutnější," přiznává za čtyři roky stoletý hokejista.
Celý život hokej, šatny, zápas, střídačky a praní dresů. Žádné miliónové kontrakty, ale vášeň ke sportu ho drží při životě. „Je to požehnání, když jsem na ledě, snažím se tam nechat všechno. Když nevyužiju přihrávky spoluhráčů, stydím se."
V roce 1945 byl americkým vojákem a pomáhal osvobodit vězně z koncentračního tábora v Mauthausenu. Ani po více než po 70 letech nemůže o této etapě života mluvit, zasáhla ho. Američan, který má ale kořeny v Evropě.
Duluth's Mark Sertich - the world's oldest hockey player via @duluthnews VIDEO: https://t.co/pLq6FYu2aU #DuluthHockey pic.twitter.com/QtVUhb0X3o
— TheDuluthExperience (@TheDuluthExp) 11. března 2017
„Můj otec nevěděl, co je hokej. S matkou přišli z Chorvatska. Rodiče si uměli vyrobit vlastní víno, zelí. Já miluju klobásu a vejce. S toustem a arašídovým máslem si to dávám každý den," přiznává muž s knírkem, který jí jinak pětkrát denně. A asi ještě pár let bude. Dlouhověkost mají v rodině.
„Nedívám se moc daleko, ale doufám, že ještě ve stovce bud hrát hokej," sní si hokejista který má mezi čtyřiceti až padesáti vnoučaty a pravnoučaty. Přesně neví. „Když zemřela moje žena, řekl jsem svým dětem, ať přejí ony za mě svým dětem," usmívá se muž, který zvládl v pětasedmdesáti letech také maratón na in-line bruslích.
Brusle mu jsou souzeny.