Opravdu nastala česká brankářská doba temna? Aneb Holečkův úklid

„Na Slovensku v podstatě existuje jenom Slovan Bratislava, který ale v Kontinentální lize preferuje zahraniční gólmany. Slovenští brankáři si v české extralize přijdou na větší peníze než v jejich domácí soutěži. Proto do Čech chodí ve větší míře," vidí souvislosti Petr Bříza, bývalý reprezentační brankář a mistr extraligy se Spartou z roku 2007, který si připsal také 113 startů za českou, resp. československou reprezentaci.

Patrik Rybár v Hradci Králové, Marek Čiliak v Brně, Ján Lašák v Liberci a Ján Laco v Chomutově. Slovenské klenoty, který se předvedly na českých stadiónech v semifinále vyřazovacích bojů.

„To není jen o těchto čtyřech, připočtěte Januse z Litvínova, Hamerlíka z Třince a Konráda z Olomouce," připomíná devítinásobný medailista z MS Jiří Holeček a dodává. „Slovenští brankáři jsou lacinější než ti naši. Vinu ale nesou i trenéři, kteří nemají odvahu nasadit své mladé gólmany z juniorky. Bojí se, že kdyby jim tento tah jednou dvakrát nevyšel, budou odvoláni. Tohle je potřeba změnit. Najímání cizinců je cesta do záhuby," říká legendární gólman.

Názor, který střídá jiný pohled. A úplně opačný. Holeček čerpá z letitých zkušeností, navíc vše vidí zvenčí. Na svazu to ale vidí jinak.

„Žádný ústup nevidím, mám pro to i argumenty. Jeden je jasná a srozumitelná statistika. Pokud by se naši gólmani z Ameriky a KHL vrátili, tak bychom v extralize tolik slovenských gólmanů neměli. To je jedna věc. A poté, když se podíváme na celkový počet gólmanů v zahraničí ve vybraných ligách, tak v žádném případě není česká brankářská škola horší, jak bylo kolikrát řečeno od expertů a komentátorů České televize," je přesvědčený Radek Tóth, trenér brankářů ČSLH.

„Třeba Laco je zkušený gólman a co mu po konci v KHL zbývalo? Chytat extraligu na Slovensku, nebo vzít nabídku z Čech, kde je to příjemné? Takhle prostě funguje trh," má jasno Bříza.

Zcela jiný úhel má Holeček, trojnásobný mistr světa. Diplomatická nota stranou. Podle něj je úroveň české extraligy všeobecně špatná. „Nejlepší jsou čtyřicátníci, kteří drží všechna mužstva, což je ostuda. Kvalitní střední generaci až na výjimky nemáme. Každý, kdo něco umí, mizí do Ameriky, Ruska, Švýcarska. Naše kvalita je fakt strašná, s ligami ve Švédsku, Finsku nebo Švýcarsku se už vůbec nemůžeme srovnávat," vzal to třiasedmdesátiletý muž po všech frontách - brankáři, obrana i útok.

Pokud se budeme držet tématu českých a slovenských brankářů, nejvýraznější rozdíly jsou ve dvou nejsledovanějších soutěžích. V NHL v této sezóně zasáhlo do zápasů šest Čechů (Mrázek, Neuvirth, Pavelec, Mazanec, Langhamer, Rittich), Slováci byli dva (Budaj, Halák). V ruské KHL je poměr pět ku nule pro tuzemské muže s maskou (Sedláček, Kovář, Francouz, Furch, Salák). Pokud by tito hráči nebyli v zahraničí, byl by v české extralize přetlak.

„Je to také filozofií klubů, které berou zkušené Slováky, kteří chytali v KHL, na mistrovství světa. Ať to je Lašák, Laco. V klubech je tlak na výsledky, takže chytají oni, místo toho, aby v některých klubech chytali mladí čeští gólmani, které si kluby vychovaly. To je filozofie klubů, kterou my samozřejmě nemůžeme ovlivnit. Když si vezmete čísla od roku 2010, kolik cizinců chytalo finále nejvyšší soutěže, tak letos to je extrém. Že by toto mělo dlouhodobě něco naznačovat, tak to vůbec ne," říká Tóth, který se v posledních letech podílel na několika projektech pro mladé gólmany.

„Vím, jaké mají na Slovensku. Máme projektů daleko více." Jeho slova potvrzuje i Bříza. Inspirací jim bylo Finsko a Švédsko.

„Slováci se ale neprosazují na úkor českých brankářů. Vezměte si, kolik našich mladých gólmanů chytá v kanadsko-amerických juniorkách, kde se snaží prosadit do NHL. V poslední době ta čísla stoupají. A pak nezapomínejte, kolik našich brankářů chytá v KHL i ostatních evropských zemích. Dobrých gólmanů máme hodně," je přesvědčený Bříza.

Pokud se mladý brankář chytne, vidí šanci, je často myšlenkami už za kopečky. Vidí kariéru, kde cinkají dolary, případně rubly. Není se čemu divit, každý chce vydělat. Kariéra sportovce má svá omezení, každý není Jaromír Jágr, který chce hrát do padesáti.

„Měla by se nastavit hranice věku, na které by se většina shodla, pod kterou se hráčům zakáže odcházet do zámoří. Třeba do osmnácti nebo dvaceti let. Každý rok nám odchází zhruba dvacet třicet hráčů mladého věku, chytí se ale třeba jenom dva. A ti ostatní, když se po roce nebo dvou vrátí domů, jsou horší než jejich vrstevníci, kteří zůstali doma," navrhuje Holeček. A dodává: „Extraliga mě moc nebaví, já u ní večeřím nebo uklízím. Běžím se akorát podívat, když padne gól. V každém mužstvu umí hrát hokej tak pět hráčů. To je všechno," dodává legendární gólman.