Jak oživit výchovu hokejových talentů? Svaz představil program do roku 2025

Systém Akademií funguje v českém hokeji už deset let, aktuálně má tento status 17 klubů. A svaz všem redistribuuje stejnou finanční podporu na trenéry mládeže, dorostu a juniorů. To se má změnit, přísun peněz bude diferenciován na základě schopnosti jednotlivých klubů vychovat mladé hráče pro vrcholový hokej.

V nadcházející sezoně 2021/22 ještě zůstane 17 klubů mající status Akademie, od ročníku 2022/23 ale bude licence Akademií Českého hokeje udělena maximálně 16 klubům. Za předpokladu že splní všechny předem nastavené podmínky. Klubů s licencí Akademie tak reálně může být i méně.

Kluby usilující o udělení licence Akademie budou získávat body do celkového ratingu ve čtyřech oblastech za posledních pět sezon. Nejvyšší koeficient, kterým se budou body násobit, bude mít poslední ročník, u každé z předchozích sezon se koeficient bude postupně ponižovat. Podle celkového počtu získaných bodů pak přijde i finanční příspěvek od svazu.

Že by zavedení diferenciace podle bodového hodnocení s sebou přineslo rozkol mezi kluby a svazem nebo mezi kluby samotnými, se na svazu nebojí. „Vždyť samy kluby po diferenciaci při ohodnocení práce v Akademiích volaly. Musí se ukázat, jak daný klub přispívá s výchovou mládeže. Je to míněno motivačně, nechceme nikoho trestat," prohlásil manažer Akademií Českého hokeje Pavel Geffert s tím, že licence bude udělena vždy na jednu sezonu.

Získat ji může každý klub, který splní nastavené podmínky (zahrnující mimo jiné rozsah sportovní infrastruktury, úroveň personálního obsazení, metodického zabezpečení a mezinárodního programu, vedení spádové oblasti, studijní program nebo výsledky kondičních testů) a v ratingu za posledních pět sezon bude mít minimálně 250 bodů. „Pokud by se licence udělovaly už nyní, dostalo by ji zhruba 14 klubů. Ale ještě to může ovlivnit MS U18 a vstupní draft do NHL," doplnil Geffert.

Jako další bod si svaz dal za cíl zavést spádové oblasti, aby ochránil malé a střední kluby před předčasnými odchody jejich hráčů do velkých klubů. „Pokud kluci odcházejí předčasně ze svých rodin a jsou vystaveni nadměrnému cestování a přemístění do nového prostředí, velmi často pak z hokeje mizí a nedosahují cílů na vrcholové úrovni," prohlásil viceprezident Českého hokeje Petr Bříza.

Zároveň mají tzv. spádové oblasti zajistit podmínky pro přirozený rozvoj hráčů v mateřských klubech a přechod talentovaných hráčů v kategoriích devátých tříd a dorostu do Akademií.

Spádové oblasti by měly ochránit menší hokejové kluby před předčasnými odchody hráčů

Sport.cz, Český hokej

Projekt vychází z tzv. spádových oblastí, v jejichž rámci bude probíhat spolupráce centrálního klubu (těcch má být 18 podle územněsprávního rozdělení republiky) s oddíly v regionu, aby byla zajištěna společná filozofie výchovy bez tlaku na výsledky nebo umělou akceleraci.

V přípravkách a žákovských kategoriích má projekt vytvořit prostor pro přirozený vývoj dětí a rozvoj jejich individuálních dovedností, u nejtalentovanějších čtrnáctiletých a patnáctiletých hokejistů podmínky pro jejich přechod do Akademií ČH a v kategoriích dorostu a juniorů předpoklady pro konkurenci mezi akademiemi včetně uvolnění pohybu hráčů. Projekt počítá s úpravou přestupních řádů tak, aby výchovné zohledňovalo podíl jednotlivých klubů na výchově a budoucím přestupu talentovaných hokejistů.

Zavedení spádových oblastí je plánováno od příští sezony, bude ale záležet i na postoji samotných klubů. V praxi by to znamenalo, že mladí hokejisté by až od deváté třídy mohly přestoupit do klubu s licencí Akademie v daném regionu. V kategorii dorostu by pak mohli jít i do Akademie z ostatních regionů. Mezi sedmou a devátou třídou by pak mohli hrát současně za svůj menší klub i za ten centrální v daném regionu.

TK k projektům v mládežnickém hokeji

Součástí připravovaných změn v mládežnickém hokeji je i návrh struktury žákovských soutěží. Jedním z jeho základních cílů je stabilizace struktury soutěží pro delší časové období. Návrh, zpracovaný expertní skupinou a odbornými komisemi svazu, byl rozeslán k vyjádření 152 klubům, které se výchově mládeže věnují. V písemném hlasování se pro něj vyslovilo 105 klubů, tedy téměř 70 procent. Pro realizací návrhu od sezony 2021/22 přitom hlasovalo 72 z nich, pro realizaci od sezony 2022/23 33. Proti navrhovanému modelu se vyslovilo 45 klubů, zbývající dva kluby se nevyjádřily.

Podle návrhu podpořeného více než dvoutřetinovou většinou klubů by kategorie mladších žáků zahrnovala 5. a 6. třídu, kategorie starších žáků 7. a 8. třídu a kategorie 9. tříd by hrála samostatně. V kategoriích mladších a starších žáků dostávají kluby v závislosti na počtech registrovaných hráčů možnost přihlásit do soutěží smíšené dvouročníkové družstvo nebo družstva složená z hráčů stejného ročníku. V nejvyšší kategorii 9. tříd by už nastupovala výhradně družstva ročníková.

V soutěžích mladších žáků by se utkávala dvouročníková družstva s družstvy 5. tříd, zatímco ročníková družstva 6. tříd by soutěžila samostatně, v kategoriích starších žáků by se utkávala dvouročníková družstva s družstvy 7. tříd a družstva 8. tříd by soutěžila samostatně. Ve všech kategoriích budou soutěže nastaveny tak, aby se družstva po společném začátku ve skupinách rozdělila v nadstavbové části podle výkonnosti, což je kompromis mezi zájmem menších klubů prosazujících jednostupňové soutěže, a zájmy větších klubů upřednostňujících vícestupňovou strukturu.

Na konferenci hokejového svazu v červnu 2022 padne i návrh na úpravu přestupního řádu, tabulkové odstupné (výchovné) u dětí od šesté třídy ale zůstane zachováno.