Hlavní obsah

Holeček se ošíval při vzpomínkách na zubařskou sádru, Ručinský děkoval za zlatou tečku

Jablonec nad Nisou

Čtrnáctka hokejistů, kterým jablonecká Česká mincovna věnovala cyklus zlatých a stříbrných mincí s jejich portréty už je kompletní. Jako poslední si své mince ze stříbra ve čtvrtek osobně vyrazili bývalý vynikající gólman Jiří Holeček a někdejší útočník národního týmu Martin Ručinský.

Foto: Česká mincovna

Jiří Holeček se svou mincí.

Článek

V cyklu Legendy československého hokeje už jsou se svými mincemi zastoupeni Ivan Hlinka, Milan Nový, Dominik Hašek, Vladimír Martinec, Jaroslav Pouzar, Jiří Šlégr, Vladimír Růžička, Pavel Patera, František Pospíšil, Jan Suchý, David Moravec a Jaromír Jágr.

Nyní je doplnili 76letý Holeček s o 27 let mladším Ručinským. Česká mincovna emituje minci s portréty každého z nich v počtu 500 kusů ve stříbře o průměru 40 mm s váhou 29 gramů, a také 200 kusů s váhou čtvrt trojské unce ryzího zlata.

Foto: Česká mincovna

Mince s portrétem Jiřího Holečka.

Na reverzní stranu mince s Holečkem umístil její autor Petr Horák dobový portrét brankáře, který doplnil jeho jménem, číslem 2, které nosil na reprezentačním dresu a největšími Holečkovými úspěchy - tedy stříbrem ze ZOH 1976 v Innsbrucku a třemi tituly mistra světa (1972, 1976 a 1977). Kompozici reverzu dotváří charakteristická laminátová maska gólmana.

Foto: Česká mincovna

Jiří Holeček (vlevo) s Martinem Ručinským se ve čtvrtek dočkali mincí se svými portréty.

Jiří Holeček nad svou fotografií v kronice České mincovny zavzpomínal, že do osminácti let ještě chystal bez masky. „Tentokrrát byl ale ten můj portrét sejmut o hodně příjemněji. Tehdy mi totiž oplácali obličej zubařskou sádrou, která rychle schne, a ní pak vyrobili masku z pryskyřice," chechtal se člen Síně slávy IIHF i Českého hokeje.

V případě Ručinského zase akademický sochař Zbyněk Fojtů umístil na reverzní stranu mince portrét litvínovského odchovance z doby jeho triumfu na ZOH 1998 v Naganu.

Foto: Česká mincovna

Mince s portrétem Martina Ručinského.

„Když mi bylo asi pět let, tak už tenkrát jsem byl do hokeje blázen, protože Litvínov byl hokejové město a já chtěl strašně na led. Tátu jsem svým způsobem přemluvil, aby mi opatřil nějaké brusle. Ani se mnou nešel na led. Jen mě přehodil přes mantinel a nechal mě být," vzpomínal Ručinský, jenž kromě zlata z Nagana má ve své sbírce i tři tituly mistra světa (1999, 2001 a 2005).

Foto: Česká mincovna

Martin Ručinský se svou mincí.

„O necelých čtyřicet let později jsem na tom samém místě stál s pohárem pro vítěze extraligy – s pohárem, o který se marně snažily generace a generace zdejších kluků. Najednou jsem začal cítit, že se ziskem poháru už mi odchází motivace, že už se nemám za čím hnát. Nikdy si nepřestanu vážit toho, že pro mě měl osud schovanou tuhle tečku," těší Ručinského, že svou kariéru mohl v roce 2015 zakončit ziskem historicky prvního mistrovského titulu pro mateřský Litvínov.

Související témata: