Nejproslulejší český gól v NHL? Před 30 lety Klíma utnul maraton

Od vstupu kanadského týmu do nejlepší ligy světa v sezoně 1979–80 byl jeho symbolem Gretzky, který Oilers pomohl ke čtyřem Stanley Cupům během pěti let. V roce 1988 sice odešel do Los Angeles, ale Edmonton měl stále skvělý tým, za který hráli i Mark Messier nebo Finové Jari Kurri a Esa Tikkanen. Během ročníku 1989–90 byl do něj z Detroitu vytrejdován i Klíma, jenž v základní části vstřelil za Oilers 25 branek. V play off přidal dalších pět, tu nejdůležitější v prvním finálovém duelu s Bruins.

V jeho průběhu však tehdejší edmontonský kouč John Muckler přestal Klímu od druhé třetiny posílat na led. Rozmyslel si to až dlouho po půlnoci. „Vybavuju si, že mezi dvěma střídáními jsem měl pauzu asi tři a půl hodiny. Takže jsem se snažil být moc opatrný," vzpomínal nyní 55letý Klíma.

Maratonský duel byl ještě delší kvůli poruše osvětlení, jež byla odstraněna asi po půl hodině. Na nejzářivější moment Klímovy kariéry ale bylo vidět dobře. Kurri vlétl s pukem do pásma, zadovkou našel střelce, který se s pukem nepáral a švihem překonal brankáře Mooga.

„Jen mi blesklo hlavou, že už je asi půl druhé ráno, tak bych měl vystřelit pořádně," řekl český útočník, pro kterého to byl v šesté třetině zápasu teprve druhý pobyt na ledě. Od začátku utkání do jeho závěru uplynulo pět hodin a 32 minut.

Klíma do konce finálové série, kterou Edmonton vyhrál 4:1 na zápasy, už další gól nepřidal, to mu ale radost ze Stanley Cupu nesebralo. V následující sezoně si čtyřiceti góly za Oilers vytvořil osobní rekord. Celkem v NHL nastřílel 313 branek, což mu v české historické tabulce zajišťuje 6. místo mezi dalšími dvěma Petry: Sýkorou (323) a Nedvědem (310).

V zámoří se ale obecně soudilo, že gólů mohl mít na kontě mnohem víc, jenže svým talentem plýtval. „Večírků v Detroitu asi bylo trochu moc. Měli jsme nějaké problémy," připustil Klíma, kterého si vzal pod křídla v Red Wings vyhlášený bitkař a bouřlivák Bob Probert...

Rodák z Chomutova byl jedním z českých hráčů, kteří nemínili čekat, až budou mít nejlepší léta za sebou, a pečlivě plánoval emigraci. Už na juniorském MS ve Švédsku v roce 1983 se jako 19letý sešel se skautem Alexem Davidsonem a informoval ho, že je připraven hrát za Detroit, ale až po ukončení základní vojenské služby v Dukle Jihlava. Jinak by Klímovu emigraci považovaly státní orgány navíc i za dezerci. Později byl v nepřítomnosti beztak odsouzen na dva a půl roku.

Už při Kanadském poháru v roce 1984 Klíma s Detroitem podepsal víceletý kontrakt a připravoval se na mistrovství světa v Praze, kde měl být útok mladíků s Petrem Rosolem a Vladimírem Kamešem jedním z největších domácích trumfů. V přípravných zápasech proti SSSR si Klíma povodil vyhlášené duo Fetisov, Kasatonov i při dvojnásobném oslabení a navrch zavěsil. Jenže těsně před šampionátem se zranil.

„Mohl jsem být mistr světa, ale bohužel... Když jsem jezdil kolem haly v Holešovicích, tak jsem si na to často vzpomněl," připustil Klíma, který si své sny ale splnil v NHL. I když začátky byly těžké.

„Trenér s námi třeba půl hodiny detailně rozebíral, co máme hrát. A já nerozuměl ničemu." Přesto v prvních třech sezonách za Detroit nastřílel minimálně 30 gólů. V pěti klubech NHL nakonec stihl 786 utkání.

Lásku k hokeji zažehl i ve svých synech Kellymu a Kevinovi, který po epizodě ve Spartě zakotvil v Hradci Králové. Dvaadvacetiletá dvojčata ale mají k proslulosti svého otce daleko. Tři desítky let starý okamžik z nejvyššího místa finálových tabulek Stanley Cupu dosud nikdo nesundal.

„Málem se to povedlo Larionovovi, když hrál Detroit finále s Carolinou (2002). Ale chybělo mu ještě 26 vteřin..." spočítal český rekordman.