Kubalík a Calder Trophy: Nejsem klasický nováček, říká střelec Chicaga. Koho by volil?

V NHL je samozřejmě těžší ty góly střílet. Jsem za to hrozně rád, že se mi to docela daří.

Každopádně je to nemilosrdné. Ale teď se už o sebe dokážu postarat, abych měl v každém utkání energii. I když hrajeme v různých časových pásmech. Našel jsem si způsob, jak s tím naložit.

Snažíme se všichni dodržovat náš systém. On je ale velký rozdíl mezí tím, když hrajete doma a venku. Ty nejlepší lajny se většinou vymlátí mezi sebou, ale pokaždé je potřeba dát si veliký pozor, na koho jdete. Těch rozborů u videa je dost, ale to je asi všude.

Řekl bych, že v NHL je to pro mě vlastně trochu snazší. V útočném pásmu je to k brance odevšad kousek. Každá střela je nebezpečná a když se podíváte na Ovečkina, tak to tam pálí, opravdu z každé pozice, odkud se mu zamane. To v Evropě moc nevidíte, aby někdo zkoušel střílet takhle od mantinelu.

Já si netroufám říct, jestli jsme v tom tak dobrej. Snažím se střelu pořád trénovat, ale pro mě je skvělé, že je tu tolik výborných hráčů, od kterých se dá taky něco odkoukat.

Věřil jsem tomu hodně, že tuhle ligu hrát můžu. Ale nejvíc se mi to potvrdilo v lednu, kdy jsem ty góly (10) dával na skoro na požádání.

(Směje se) Takovou už asi nikdy nezopakuju. Bylo to v době, kdy mi to fakt neskutečně lepilo. Na co jsem sáhl, to tam padlo. Když jsem pak přišel domů a zapnul televizi, tak ten gól pořád opakovali. Bylo to všude, protože lidi tady tím žijí. U nás doma se vysílal vždycky Hokej den poté a tím to tak nějak končilo. Je to trochu jiný svět.

Taky si říkám. Já bych asi volil Svečnikova z Caroliny a jeho ‚lakrosový' gól. On to pak udělal ještě jednou a po něm Forsberg z Nashvillu. Ale ten první, to byla pecka pro všechny.

Jéééé (směje se). Já si strašně vážím, že to Stráča řekl, ale pro mě je to zatím nepředstavitelný, protože to byla neskutečná kariéra.

Jasně, ale mně je čtyřiadvacet let a za klasického nováčka se nepovažuju. Podle mě to dostane někdo z dvojice beků Makar (Colorado), Hughes (Vancouver). Já v jejich věku pomalu nemohl hrát za áčko a oni tady režírují první přesilovku. Taky bych volil jednoho z nich.

Určitě nejsem tak vyjukanej. Když můžete nastupovat na mistrovství světa s kluky, jako je Kuba Voráček, Gudy (Radko Gudas), Frolda (Michael Frolík) nebo Kovárna (Jan Kovář), tak vám to něco dá, to je jasný. Nějaké zkušenosti prostě už mám.

Máte pravdu, že jen málo hráčů tady tu hru nějak zpomalí. Všechno je to o rychlosti, bruslení. Já se třeba považuju za solidního bruslaře, ale někdy si říkám, že bych mohl jezdit i víc. Protože pak vám někde chybí vteřina, abyste zabránil šanci, nebo se naopak do nějaké dostal. To tempo je zběsilé.

To určitě. O tom jsem přesvědčený. Pasta měl pár zápasů, že to nahrával spoluhráčům před prázdnou branku. Ale u něj to byla otázka jednoho utkání, kdy mu to tam zase začnete padat. Strašně bych mu to přál, aby toho nejlepšího střelce vyhrál.

Nám už to play off, dá se říct, začalo. Na tripu se nám teď moc nevede, ale ztráta pořád není tak veliká (6 bodů).

To je pravda, máme v únoru ještě osm zápasů a jen dva doma. Nám se ale předtím venku docela dařilo, tak bychom se k tomu měli vrátit. Pořád je hrozně moc bodů ve hře. Zahrát si play off by bylo skvělý.

Určitě jo. Začínají o tom v kabině mluvit, že zápasům v play off a těm zážitkům se nic nevyrovná. Chtěli by si ho zase zahrát, zvlášť, když v Chicagu se poslední dva roky o Stanley Cup nehrálo.

Není to tady malé (pousměje se). Ale snažíme se s přítelkyní chodit hodně ven, nechceme být jen zavření doma, takže oblíbené restaurace už tu máme.

Vím, že se to děje, ale žádná upozornění, kam jezdit nebo nejezdit jsme nedostali. Já se tam každopádně nechystám.

Na basketu jsem byl, protože mě to hrozně zajímalo. Párkrát jsme si psali, ale ono je to těžké. Jelikož hrajeme ve stejné hale, tak když my jsme doma, Bulls hrají venku. Skončí náš zápas, hala se hned začne předělávat na basket a my vyrážíme na trip...

O všech se ví. Ptali se mě třeba na Froldu, jak se má. Mám pocit, že Michal Rozsíval, který tady vyhrál dva Stanley Cupy, bydlí kousek od Chicaga.

Víte, já to nechci vůbec řešit, dokud hrajeme. Ani jsem nad tím nějak nepřemýšlel a nechávám to na agentovi. Jasně, týká se mě to, ale nechci si tím lámat hlavu.

(Směje se). Kdyby ta možnost byla, tak je to pro mě úplně jasný.