Článek
Hodně mrzí, že se vaše jméno vzhledem k malému počtu odehraných zápasů a absenci ve finále na slavné trofeji neobjeví?
Mě ani tak neštve, že nebudu na poháru napsaný, ale že jsem za Washington neodehrál víc utkání. V základní části jich mám jedenáct, v play off jsem byl bohužel u prvních dvou zápasů v Columbusu, které nám nevyšly a smolně je prohráli v prodloužení. Celý tým se pak chytil a hrál naprosto fantasticky. Nebyl tedy důvod do sestavy zasahovat, takže jsem už nenastoupil.
Oslavy Stanley Cupu jste však s celým týmem naplno absolvoval. Jaké byly?
Neskutečné. Po týdnu jsem byl v uvozovkách rád, že jsem odjel, protože se to už nedalo. Člověk se pořádně nevyspal, připadalo mi, že to musíme oslavit úplně s každým člověkem, který ve Washingtonu žije. (smích)
V Capitals jste rozšířil českou kolonii, hodně času jste trávil s Michalem Kempným a Jakubem Vránou?
Dost, bydleli jsme i ve stejném domě. Nahoře byla super terasa, kde jsme dvakrát nebo třikrát grilovali. Bylo to moc fajn.
Trejdu z Montrealu do Washingtonu jste tedy nelitoval.
Chvíli to pro mě bylo nové, sžíval jsem se s tím. Ale postupem času jsem výměnu bral. Věděl jsem, jaká je moje role a kolik dostanu prostoru na ledě. Říkal jsem si, že nebude tak špatné, když mě chce tým, který má ambice vyhrát Stanley Cup.
Který spoluhráč v Capitals na vás udělal největší dojem?
Jevgenij Kuzněcov, který je jedním z nejlepších hokejistů v NHL a taky skvělý kluk v kabině.
Ročník jste zakončil ziskem Stanley Cupu, jenže začátky v zámoří pro vás nebyly snadné. Upsal jste se Montrealu, který vás na konci září poslal na farmu do Lavalu.
Nejtěžší bylo nebýt uražený. Moc se mnou nekomunikovali, což ale v Canadiens takhle chodí. Bavil jsem se o tom i s Tomášem Plekancem, když jsme spolu zašli na večeři. Říkal mi, ať vydržím. Sezóna byla od začátku dost divoká, ale bavil jsem se s řadou lidí o tom, že nevím, jestli může hráč ve své první sezóně v NHL zažít ještě něco víc. Byla to pro mě strašně dobrá hokejová i životní zkušenost.
Když jste hrál v Lavalu, nehonily se vám hlavou myšlenky, že všeho necháte a vrátíte se do Ruska, kde jste si loni v Podolsku získal respekt a vybudoval renomé?
Kvůli něčemu jsem do zámoří přišel a nechtěl jsem hned všechno vzdávat. Telefonátů z Ruska jsem měl dost, ale já všem říkal to samé. Hodně mě podporovala i přítelkyně, která tam byla celou dobu se mnou.
Na farmě v Lavalu jste nastoupil k 17 zápasům a na první zápas v NHL čekal téměř až do konce listopadu. Debut za Canadiens však pro vás málem skončil pohádkově.
Hráli jsme v Nashvillu a já strávil na ledě překvapivě dost minut. Byl jsem i u toho, když jsme v závěru vyrovnali na 2:2. V prodloužení jsme jeli dva na jednoho s Charlesem Hudonem. Střílel jsem z první, ale bohužel trefil hůl Pekky Rinneho. Zápas byl pro mě ale velký zážitek, přitom já spal jenom tři hodiny. S Lavalem jsme dohráli ve Winnipegu a s kluky pak seděli na večeři. Najednou mi volali, že se mám další den hlásit v Nashvillu. Takže ve čtyři hodiny ráno jsem byl už v letadle a odpoledne před zápasem ani nešel spát, jak jsem byl nervózní.
Dres Habs jste oblékl v pětadvaceti zápasech, ale premiérový gól v NHL dal až v lednu proti Bostonu. Schoval jste si na památku puk?
Ano, mám ho. Gól byl šťastný, v první chvíli jsem nevěděl, jestli puk netečoval náš útočník. Do brány si ho ale srazil hokejkou soupeřův obránce Chára, takže ho připsali mně.
O tomhle městu se traduje, že je to Mekka hokeje. Máte podobnou zkušenost?
Člověk se musí tamnímu hokejovému životu naučit. Rozdíl je v zájmu médií. Kolikrát o hokeji opravdu slyšíte a vidíte ho v televizi čtyřiadvacet hodin denně. Lidi vás na ulici poznávají. Já jsem třeba typ, který když vyjde ze zimáku, chce mít klid a od hokeje vypnout. Když jsme tam pak hráli s Washingtonem a vyšli s kluky ven, lidi za námi běželi. S přítelkyní nám ani tolik nevadila velká zima. Naopak jsme byli rádi, že jsme jednu po letech zažili.
Pronikl jste do francouzštiny, která v Montrealu hodně frčí?
Vůbec, umím jenom pár slov. Moje partnerka je na tom líp, učila se ji a rozumí hodně. A pokud jde o angličtinu, tak v obchodě nebo restauraci to bylo v pohodě. Spíš jsem zkraje neznal některé hokejové výrazy. Ale když vám slova pořád opakují, tak se je pak naučíte.
