Článek
Jak probíhal váš přesun na sever Čech?
Hned po utkání v Minsku jsme se přesunuli na letiště, bylo tam nějaké zpoždění, a do Bratislavy jsme přiletěli ve čtvrt na tři ráno. Manželku jsem doma viděl jen deset minut, děti vůbec. Sbalil jsem se a jel do Litvínova, odřídil jsem to sám. Přijel jsem kolem osmé hodiny v pátek ráno. Moc jsem toho nenaspal. Vyřídil jsem všechny formality. Byl jsem unavený a dal jsem si nějaké kávy. A večer jsem šel do zápasu se Spartou.
Jste zvyklý na takhle náročný program?
Tripy v KHL jsou obtížné kvůli časovému posunu. Pořád se to mění, je to těžké. Ale mám na to nějaké triky.
Byl jste dlouho v kontaktu s Litvínovem?
Asi od začátku ledna. Odsouhlasil jsem dohodu, že po návratu ze série zápasů v KHL a po Minsku se to realizuje. Nakonec jsme to stihli. Někde proběhla zpráva, že jdu do Olomouce. Nevím, kde se to vzalo. Olomouc mě nekontaktovala. Ani se jim nedivím, až dosud hráli dobře. Byla to asi novinářská kachna, jak se říká.
Co očekáváte od litvínovského angažmá?
Chci, abychom zachránili extraligu. Jsem jen jedním článkem, musíme všichni bojovat společně. Během pár hodin, co jsem v Litvínově, jsem poznal, že jsou tady dobří chlapci. Pokud jde o hru, potřebujeme mít lepší začátky zápasů a udržet disciplínu.
Sezóna pro vás tedy bude asi ještě hodně dlouhá.
Není to jednoduché. Litvínov má před sebou pravděpodobně ještě šestadvacet zápasů. Já jsem na ledě od 1. července a včetně přípravy a zápasů za Slovan Bratislava mám v nohou už šedesát utkání.
