Článek
Už tedy berete souboje se Spartou méně prestižněji?
Určitě. Možná i proto, že O2 arenu jako domácí halu jsem vůbec nezažil, pro mě to v ní v uvozovkách není Sparta. Pro mě byl nejhorší první rok po odchodu ze Sparty, když jsem přijel domů do Holešovic jako hráč Komety.
Kolik známých tváří ještě ve Spartě pamatujete?
Za ty roky po mém odchodu už jich moc nezbylo. Vlastně znám jen Tomáše Netíka, Jardu Hlinku, Pepíse (Tomáše Pöpperleho) a Formana.
Mladá Boleslav, jejíž jste kapitánem, nastoupila v extralize na domácím ledě Sparty šestnáctkrát, z čehož si připsala hned patnáct proher. Víte o tak nelichotivé bilanci?
Někteří kluci to asi věděli, Franta Výborný na Spartě trénoval a zápasy s ní jsou vždycky vyhecovaný. Já ale historické statistiky moc nesleduju. Beru to spíš z osobního hlediska, takže počítám tuto sezónu a prohry 0:9 a teď 0:4. Takže celkově 0:13.... To je moc hezký.
Připomínali jste si před zápasem onen říjnový debakl 0:9?
Ráno na rozbruslení jsme si říkali, že jim máme co vracet. Sice jsme věděli, že Sparta naposledy vyhrála v Brně, předtím ale doma třikrát za sebou prohrála, takže jsme si říkali, že nebude úplně v pohodě.
Jenže vás porazila 4:0...
Je to pro nás hodně krutý výsledek, protože jsme odehráli docela dobrý zápas. Škoda první třetiny, kdybychom v ní dali jeden dva góly, mohlo to třeba vypadat úplně jinak. Pak se nám to ale rozpadlo, po třech chybách jsme dostali tři góly a před třetí třetinou jsme za stavu 0:3 věděli, že je po zápase.
Nebyli jste ve třetí třetině až příliš odevzdaní a rezignovaní? Vždyť na Pöpperleho v brance Sparty jste vystřelili jen jednou.
To bych ani neřekl. Do 50. minuty jsme chtěli dát gól, jenže hned jsme měli dvě vyloučení a moc jsme se nedostali do hry. Sparta má navíc tak zkušený tým, že nám už nedala ani čuchnout. Už si s námi dělala, co chtěla. Bylo to na jednu bránu.
Znepokojuje vás, že na jedenácté místo máte už jen tříbodový náskok?
Moc dobře si uvědomujeme, že před Vánoci a během svátků jsme probendili čtyři zápasy. Vždycky si počítáme body za jednotlivé čtvrtiny základní části a v té třetí jich máme jenom devět. Přitom bychom jich potřebovali minimálně patnáct šestnáct. V nahuštěném lednovém programu je nutné, abychom každý druhý zápas vyhráli.
Komplikuje hodně toto přání fakt, že na marodce máte útočníky Klepiše, Orsavu, Pacovského a Vampolu?
Je to nepříjemné, zvlášť když jde o tak zkušené kluky. Musíme hrát s těmi, které máme, třeba na dvě nebo tři lajny, a sedřít se z kůže.
