Hlavní obsah

Reichlův švagr Franěk ukončil hráčskou kariéru. Litvínovu přeji titul, řekl bývalý brankář

Litvínov

Nedlouho před svými čtyřicátými narozeninami, které oslaví na jaře příštího roku, ukončil hokejový brankář Petr Franěk aktivní hráčskou kariéru. V domovském Litvínově se věnuje trénování mládeže a v roli diváka pozorně sleduje i extraligu. „Přál bych našemu klubu titul,“ řekl Franěk mj. v rozhovoru pro Sport.cz.

Foto: Profimedia.cz

Hokejový brankář Petr Franěk ukončil aktivní hráčskou kariéru.

Článek

Málokdo mimo litvínovské prostředí asi ví, že jste v úzkém příbuzenském vztahu s Robertem Reichlem, bývalou hvězdou NHL, kapitánem české reprezentace i Litvínova. Můžete to upřesnit?

Jsme švagři. Tedy naše manželky jsou sestry. (úsměv) Samozřejmě jsme s Robertem Reichlem hráli spolu za Litvínov.

Na co z právě ukončené hráčské dráhy nejraději vzpomínáte?

Nejkrásnější vzpomínky mám na mistrovství světa 1996 ve Vídni, kde jsme získali zlato. Byl jsem tam jako třetí brankář a mladý kluk coby trojka za Romanem Turkem a Romanem Čechmánkem. To byla dobrá brankářská společnost. (úsměv)

A jaký úspěch z klubových soutěží stavíte nejvýš?

Mám tři stříbra z extraligy. V roce 1996 jsme bojovali s Litvínovem proti Vsetínu. O titul jsem usiloval i dvakrát se Slavií pod vedením trenéra Vládi Růžičky, a to nám proti Zlínu a pak i proti Spartě chyběl kousek. Prostě tahle finále byla hratelnější než předtím se Vsetínem, který neměl konkurenci.

Nejstinnější období v extralize?

Člověk si většinou pamatuje to lepší, ale jednou jsem zažil s Karlovými Vary baráž o udržení v extralize. Nevzpomínám na to moc rád. Měli jsme sice ve Varech silné mužstvo, ovšem nepovedl se nám start a spadli jsme do baráže. Naštěstí jsme se udrželi proti Chomutovu, ale soupeř vzdoroval a stálo nás hodně sil, abychom zvládli očekávanou záchranu.

Kdy jste naposledy chytal v extralize?

V minulé sezóně za Litvínov. Bylo to jen několik zápasů a přiznám se, že si soupeře už ani nevybavuji. Pronásledovaly mě zdravotní problémy. Jen jsem trénoval a čekal na konec ligy.

Neuvažoval jste o pokračování kariéry třeba v nižší soutěži?

Nechci zdraví pokoušet. U hokeje jsem zůstal jako trenér mládeže v Litvínově.

Ukazujete hokejovým adeptům, jak by měli chytat?

To nemohu, protože mám špatná kolena. A když to přece jen zkusím, tak jsem rád, že pak můžu vůbec chodit.

Nemrzí vás, že nejste v realizačním týmu extraligového Litvínova?

Ani ne. Ale nikde není psáno, že by tomu tak nemohlo být v budoucnu. Momentálně je trenérem brankářů Zdeněk Orct a moc mu to přeji. Poznávám, že jeho spolupráce s gólmany funguje a klukům držím palce, ať jim to vydrží co nejdéle.

Kromě vás a Orcta je už litvínovskou brankářskou osobností i Pavel Francouz. Co říkáte na jeho pozici v českém hokeji?

Francík je nejlepší brankář v lize.

Sledujete i jeho mladší kolegy?

Párkrát už zaskočil Lukáš Horák. A pokud bude dál pracovat, mohl by v dohledné době Pavla Francouze nahradit. V týmu vyrůstá i Jakub Soukup, který má také perspektivu. A nevím, jak je to s Patrikem Nechvátalem, který tady byl i loni a teď je snad ve Znojmě.

Jaká je podle vás extraliga z pohledu diváka?

Užívám si hokej z tribuny. A vůbec nic to se mnou nedělá. Fandím samozřejmě Litvínovu, aby vyhrál titul. Vždyť skoro všechny kluky z týmu znám. Taky si všímám výkonů Karlových Varů a Slavie, kde jsem hrál a jsou tam pořád někteří moji bývalí spoluhráči.

Související témata: