Článek
„Žijeme, za což jsme hrozně rádi. Ale bylo to těžké, to každý viděl," ulevilo se Horákovi, jenž vedle své vyrovnávací trefy asistoval v 81. minutě i u té vítězné.
Řepíkově rozhodující trefě v přesilovce přecházela tyč Sobotky, po níž už většina sparťanů na ledě zvedala radostně ruce nad hlavu.
Hokejisté Sparty oslavují vítězství nad Libercem v pátém semifinálovém duelu.
„Shodou okolností jsem stál přímo vedle branky na čáře, takže jsem viděl, že to byla horní tyčka nebo spojnice. Hned jsem na kluky řval, ať pokračují ve hře, protože tak nějak přestali hrát. Naštěstí jsme udrželi pásmo a potom přišel ten vítězný gól," těšilo Horáka, že má Sparta dál naději stát se prvním celkem v extraligovém play off, kterému se podaří obrat z 0:3 na zápasy.
A dál také může snít o zisku mistrovského titulu, který naposledy uzmula před čtrnácti lety. Po Birnerově gólu na 2:1 se přitom v neděli zdálo, že Severočeši už si postup do finále pohlídají.
„Jenže my jsme ukázali charakter a nezabalili to. Pořád jsme jeli na plné obrátky až do konce. Jsme hrozně rádi, že se nám to povedlo, ale tím naše práce nekončí," vyhlíží už centr první útočné formace Pražanů úterní šestou bitvu v Liberci.
A věří, že by Bílí Tygři po dvou prohrách (a zejména té smolné nedělní) mohli znervóznět. „Je to možné. Ale pořád vedou, je to na nich. My musíme v úterý zase vyhrát, abychom žili dál," ví Horák.
