Článek
Běžela 33. minuta, když sparťanský forvard Lukáš Žálčík nahazoval ze středního pásma kotouč na karlovarskou branku. Pro brankáře běžný, nikterak náročný zákrok. „Puk jsem dobře viděl, chtěl jsem ho chytit lapačkou, jenže najednou začal nějak plachtit,“ popisoval už po zápase karlovarský gólman Dušan Salfický. Kotouč skutečně začal rychle padat k zemi a zkušený brankář se záhy musel pod maskou červenat. „Začal padat, skončil někde u vyrážečky a do toho jsem si ho srazil do brány,“ kál se Salfický.
Sparťanstí fanoušci buráceli, při dalších zákrocích si Salfického dobírali. „Dušan to pustí,“ pokřikovali na něj až do závěrečné sirény. O to překvapující byla gólmanova reakce. Když utkání gradovalo a Karlovy Vary sahaly po vyrovnání, Salfický sparťanskému kotli na popěvky zamával. „Já byl fakt v pohodě (směje se). Užívám si každý zápas. Takovéhle góly mě totiž provázejí celou kariéru, takže už jsem na ně zvyklej. Už jsem se s nimi seznámil. Nejhorší to totiž bylo v sezóně 1997/98…“
Dominik Pacovský ze Sparty před brankářem Karlových Varů Salfickýmfoto: Právo/Petr Hloušek
Co se tehdy událo? Toho času 25 letý gólman oblékal dres Plzně, která ve čtvrtfinále play off narazila právě na Spartu. Západočeši vedli v sérii hrané na tři vítězná utkání 2:1, ve čtvrtém duelu svítilo na ukazateli v závěru třetí třetiny nerozhodné skóre. Holešovičtí stáli nad propastí, jediný inkasovaný gól by jim ukončil sezónu. V čase 59:55 nahodil sparťan Jaroslav Kverka ze středního pásma puk, který ani nesměřoval na branku. Salfický se jej pokusil zkrotit tak nešikovně, že skončil mezi třemi tyčemi. Zdecimovaná Plzeň pak prohrála i rozhodující pátý zápas a z postupu se radovala Sparta.
Druhý nešťastný Salfického moment se odehrál v sezóně 2008/09. To chytal za Ústí nad Labem prvoligový duel proti Jihlavě. Z branky si k mantinelu povyjel pro vyhozený puk, aby tak ulehčil obráncům práci. Jenže místo aby puk rozehrál po zadním mantinelu, nasměoval jej přímo do vlastní brány. Ukázkový vlastňák!
Mužstvo jsem tím dostal dolů
Další selhání pak přišlo ve středu na Spartě. „Štve mě to, mužstvo jsem tím trošičku dostal dolů. Právě kvůli mančaftu mě to mrzelo nejvíc. Kdyby to po druhé třetině bylo 0:1 a ne 0:2, dalo by se se zápasem spíš něco udělat. Neříkám, že jsme byli lepší, ale rozhodně jsme měli víc střel. Štve mě to i kvůli tomu, že jsem předtím něco chytil a pak se stane tohle,“ sypal si Salfický popel na hlavu.
I kvůli jeho chybě tak Energie po 34. kole spadla na samé dno extraligy, kde vystřídala Mladou Boleslav. To ale Salfického ani trochu neznepokojuje. „Bude teprve začátek ledna, do konce osmnáct zápasů. Jestli bychom už teď měli koukat po Boleslavi, to už by bylo hodně špatný. V tuhle chvíli je prostě jedno, jestli jste třináctej nebo čtrnáctej. Prát se s Boleslaví o čtrnácté místo není můj cíl. Já spíš pořád koukám po desítce, i když už na ni ztrácíme hodně bodů,“ říká brankář, který je v lázeňském městě na hostování z prvoligového Ústí. Vrátit zpět se původně měl s koncem roku.
Hostování se protahuje
„Počítal jsem s tím, že odchytám pár zápasů a zase zmizím. Pokud to ale všechno dopadne papírově, leden bych měl ještě strávit ve Varech. Že se to takhle natahuje? Jsem jenom moc rád,“ užívá si nastalou situaci. „Ale uvědomuji si, že pro ostatní kluky je to psychicky mnohem větší zátěž než pro mě. Já můžu třeba v lednu odejít a zbytek bude ležet jen na nich,“ přeci jen už se poohlíží po bojích ve skupině o udržení a případné baráži.
„Nezáleží ale na tom, že jsem odchytal pár zápasů za sebou. Na mne hlavní tíha závěru sezóny ležet nebude. To spíš na Lukášovi (Mensatorovi), který je tu hlavní brankář.“
