Hlavní obsah

Chytání v Třinci mi dodává sebevědomí, svěřuje se mladý gólman Kořenář

Třinec

Počtvrté v sezoně se do branky třineckých Ocelářů postavil Josef Kořenář a stejně jako v předešlých utkáních slavil vítězství. Třinec v ofenzivní bitvě porazil ve 13. kole Motor České Budějovice doma 6:3 a zůstal jediným neporaženým týmem v extralize. Kořenář k výhře přispěl třiceti úspěšnými zákroky. „Po první třetině bych nečekal, že si tolik zachytám, Budějovice ale nepřestávaly hrát a nenechaly nás polevit," řekl 22letý brankář.

Foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Hokejový brankář Třince Josef Kořenář.

Článek
Fotogalerie

V utkání na vás šlo 33 střel, čekal jste takovou porci zrovna od Českých Budějovic?

Po té první třetině (na střely 15:5 pro Třinec) určitě ne. Ve druhé už se to trošku rozjelo a docela mě mile překvapilo, že ač Budějovice prohrávaly, tak nepřestávaly vůbec hrát a přišlo mi, že hrají čím dál lépe. Bylo to pozitivní i pro nás. Museli jsme pořád makat, protože naší tendencí je občas trošku polevit a s takovým týmem to nešlo.

Utkání jste vyhráli jednoznačně, ale poslední dvě poslední minuty jste dohrávali v oslabení a ve třech i inkasovali třetí gól. Byl to nejsložitější úsek zápasu z vašeho pohledu?

Nejhůře mi bylo asi spíše po těch dvou smolných prvních dvou gólech. Předtím prvním jsem už už chytal puk do lapačky, ale Marián Adámek mi ho vypíchnul z ruky a soupeř se obtočil kolem branky. To bylo takové smolné. A druhý gól taky. Už jsem šel dělal zákrok na vyrážečku, ale hráč Budějovic trefil Gerymu (Martinu Gernátovi) brusli, přistálo to Plášilovi přímo na hokejce a poslal mi to do protipohybu. Po těchto dvou gólech jsem si říkal, ty jo takovou smůlu fakt můžu mít jenom já. Tam jsem se potřeboval zůstat koncentrovaný a udržet se v zápase. Jsem rád, že jsem si v té poslední třetině aspoň trochu více zachytal. I zásluhou toho oslabení ve třech.

Třinec vyhrál i osmé utkání v sezoně. Jak se chytá v týmu, který neustále vítězí?

Chytá se parádně, obzvláště, kdy to takhle lepí. Rolujeme to před sebou a sbíráme body jeden za druhým. Když hrajete za takovým týmem, tak vám to dodá sebevědomí.

Jak vnímáte pravidelné střídání s Jakubem Štěpánkem? Vyhovuje vám to?

Zatím se jak nám dvěma, tak i týmu daří, takže dokud to tak bude, tak se asi budeme i pravidelně střídat. I když plány trenérů neznám. Osobně jsem ale samozřejmě rád, že se střídáme. Že jenom nesedím na střídačce a nekryju mu záda. S Kubou vycházíme v pohodě, ať chytá jeden, nebo druhý. Takže za mě paráda.

Foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Martin Beránek z Českých Budějovic, brankář Třince Josef Kořenář a Daniel Voženílek z Českých Budějovic v akci během extraligového utkání.

Zápasy jdou teď rychle za sebou. Je to střídání nevyhnutelné, nebo by se to dalo zvládnout?

Já bych asi chytat zápas každý druhý den moc dlouho nevydržel. Ty zápasy jdou v rychlém sledu za sebou a máme tak čas si odpočinout. I pro Kubu je to určitě ulehčení práce.

V minulé sezoně jste chytal v zámoří, bylo v něčem složité si přivyknout na třinecké prostředí?

Asi nejtěžší bylo si zvyknou na to, že tady nejsem v takové permanenci jako tomu je v AHL, kde na mě šlo spousta střel odevšad, protože kluci tam často ztrácejí puky. Tady jsou zkušenější hráči a jen tak někdo si nedovolí puk ztratit. Určitě je nejtěžší zůstat na sto procent koncentrovaný celý zápas a pak když něco přijde, i když toho moc není, tak vytáhnout ten zákrok a podržet tým.