Článek
Co k utkání s takovým průběhem říct?
Asi jen to, že jsme do něj vstoupili velmi špatně, a to nás stálo výsledek. Strašně mě to mrzí. Kdybychom hráli od začátku, jak v poslední třetině asi dopadlo by to jinak. Na druhé straně jsme dvakrát prohrávali o tři góly. Z tohoto pohledu je bod dobrý.
Zatímco v pátek jste od úvodního hvizdu vletěli na Spartu jako uragán a rychle dali dva góly, s Vítkovicemi jste se od začátku trápili. V čem byl problém?
Tak to někdy je. Připravujete se vždycky stejně. Nevím. Začali jsme strašně ustrašeně. Jen jsme to odpalovali, nebyli jsme na puku, kdežto se Spartou jsme chtěli hrát.
Váš vyrovnávací gól na 4:4 se posuzoval po trenérské výzvě u videa. Neměl jste obavy, že rozhodčí svůj původní verdikt odvolají?
Vůbec ne. Viděl jsem dobře, že puk přepadl přes gólmana a byl tak deset centimetrů za brankovou čarou. Byl jsem si jistý, že gól bude platit.
Věřili jste vůbec za stavů 0:3 a 1:4, že to můžete ještě zvrátit?
Já ano. Za stavu 0:3 jsem klukům říkal, dejme gól a pak to otočíme. Fakt jsem pořád věřil.
Co jste změnili, že to po dvou zpackaných třetinách v té závěrečné najednou šlo?
Přestali jsme se bát a začali hrát hokej. To je celé.
Štve vás hodně tyč, kterou jste trefil ze samostatného nájezdu...
Určitě. Měl jsem hodně prostoru na to, abych to zakončil úspěšně. Bohužel. Byla to z mé strany velká chyba. Totéž platí o mé šanci půl minuty před koncem. Jsem sám mezi kruhy a místo, abych pálil, zbytečně cosi vymýšlím. To byla také hrubka. V takové situaci se prostě musím snažit zakončit, pokusit se dát gól.
Pozitivní je však určitě alespoň to, že jste bodovali pošesté v řadě?
Ano. Bodíky teď sbíráme, a to je obrovské plus. Každý je pro nás nesmírně cenný. Sebevědomí postupně roste, a i dnes přes tu prohru to bylo znát. Ten jeden bod navíc jsme ale měli uhrát.
