Článek
Po dlouhé době jste se prosadili v přesilovkách, když dvě jste proměnili. Vedli jste, byli lepší, ale nebylo to zase nakonec nic platné. V čem je problém?
Je to už poněkolikáté. Nevím. Jako bychom ve třetích třetinách nechávali nohy v šatně. Najednou se bojíme hrát, nechceme a špatně to dopadne.
V minulé sezóně jste podobné duely zvládali. Vzadu jste to dokázali uhrát. Teď se však zdá, že už ani v defenzívě si nejste jistí?
Asi to tak je. Myslím, že špatně nehrajeme. Cokoliv jde ale na naši bránu, je gól.
Dosud jste se bránili říkat, že jste v krizi. Vypadá to však, že v ní skutečně jste?
Je to tak. Hlavně v těch závěrečných třetinách. Ty vůbec nezvládáme. Jak už jsem říkal, máme strach, že dostaneme gól a také ho opravdu dostaneme. To je celé. Dvě třetiny prostě hrajeme výborně a v poslední najednou stojíme a nejsme schopni udělat krok.
Před časem jste mluvil o tom, že si v šatně budete muset vjet do vlasů, aby se něco změnilo...
Máme tolik mítinků, pořád o tom debatujeme.
Prohráli jste už devátý z deseti zápasů, v tabulce se stále víc a víc propadáte. Co s tím, jak z toho srabu ven?
Musíme hrát celých šedesát minut pořád stejný hokej.
