Článek
Co bylo důvodem vaší nedobrovolné absence v chomutovském dresu?
Pan Růžička (trenér a sportovní manažer) se rozhodl, že v dané chvíli nemám místo v sestavě. Tak nějak to začalo. Jednalo se o možnosti hráčské výměny, ale nic z toho se neuskutečnilo. Nikomu nemám za zlé, že to takhle proběhlo. Není příjemné, když se nedaří, a člověk slyší, že hraje špatně a ztrácí pozici v mužstvu, ale i takové věci k hokeji patří. S vedením jsme se nakonec dohodli, že se vrátím do týmu.
Jak jste snášel nejistotu?
Těžce. Není to nic jednoduchého. Snažil jsem se přesto brát pozitivně a vytěžit maximum z tréninku. Makal jsem na sobě, nebyl jsem naštvaný nebo uražený. Vím, že jsem v zásadě předtím nehrál to, co se ode mne očekávalo. Dokážu si slabší formu přiznat, jsem sebekritický. Chci dokázat, že hokej hrát umím, že se nezapomíná.
Cítíte se už v optimálním rozpoložení?
Mám fyzický fond, ale herní kondici ještě ne. Přece jen jsou dva a půl měsíce bez herní praxe znát. Doufám, že to přijde a dostanu prostor na ledě. Chtěl bych týmu ještě pomoci.
Zatím jste po návratu zasáhl do dvou zápasů.
Nedalo se předpokládat, že naskočím a hned budu dávat góly. Musím jít krůček po krůčku. Především si chci znovu vybudovat místo v sestavě.
Jak vidíte chomutovské šance vyhnout se baráži?
Kluky jsem sledoval, i když jsem nehrál a viděl jsem, že se zvedají. Kádr na to je. Škoda prohry s Mladou Boleslaví. V případě vítězství jsme se mohli bodově ještě více přiblížit ke dvanáctým Karlovým Varům. Přesto se koukáme dopředu a doufám, že je doženeme. Zbývá ještě spousta zápasů.
