Článek
„Na tomhle stadionu se pro mě dějí velké věci. Odehrál jsem tady svůj první zápas v extralize, a právě tady v Litvínově jsme se před lety s Plzní dozvěděli o odpočtech bodů. Je to pro mě specifický stadion, i když jsem svojí chybou okradl tým o tři body," vyčítal si 28letý centr vyrovnávací trefu na 1:1 z Gerhátovy hole.
Plzeňský útočník Jan Kovář před brankářem Litvínova Jaroslavem Janusem.
Ondřej Hájek
„Myslel jsem, že hráč už na to nedosáhne a nechtěl jsem tam strkat hokejku, abych si puk nesrazil do brány. Mrzí mě, že z toho byl gól. Ten můj vítězný nájezd byla taková náplast," řekl písecký rodák, jenž byl na Zimním stadionu Ivana Hlinky ostře sledovaným objektem.
Těsně před úvodním buly sklidil bouřlivé ovace od skupiny příznivců Škody, které v první třetině svým výkonem zahřál. Předvedl hit, parádní přihrávkou vyzval ke skórování Stacha a v 8. minutě nebezpečně vypálil na Janusovu vyrážečku.
Litvínovští hokejisté si Jana Kováře pečlivě hleděli, jako v tomto případě Mathias Porseland (vlevo) a Jan Kloz.
Ondřej Hájek
„Ve druhé třetině mi lehce ubývaly síly, pak jsem to malinko rozjezdil a zase se cítil líp," připomněl Kovář, který po návratu ze zámoří postrádal herní rytmus. Přesto na ledě strávil přes 26 minut, chodil na přesilovky i oslabení a zápas v plzeňském dresu po pěti letech pro něj nakonec skončil radostně. „Sranda to ale nebyla. Bylo to ubojované," dodal Kovář.
