Článek
Jak jste postup v Bratislavě oslavili?
Pondělní večeří a pak už jen společnou cestou s Tomášem Kundrátkem vlakem sem do Ostravy. Na víc ani nebyl čas. Radost z play off ale nosíme v sobě pořád. Povedlo se splnit základní cíl a potvrdila se i moje předtucha, že na to tým úplně v pohodě má. Teď zkusíme v play off potrápit CSKA. Čím? Dobrým hokejem.
S bilancí 16+30 v kanadském bodování jste nejproduktivnějším hráčem Slovanu. Cítíte formu?
Jo, daří se, ale je to dané i tím, že mám v lajně Vencu Nedorosta a Marka Viedenského. Vyhovíme si a na ledě nám to perfektně funguje. Navíc vzadu to drží spolehliví beci v čele právě s Kundrátkem. Prospívá nám, že máme od trenéra Říhy i určitou herní volnost. S klukama si něco řekneme a pak to v pohodě plníme. Hrajeme poctivě, přímočarý hokej, přitom ne na sebe, ale jeden pro druhého.
Čím to, že jste právě ve Slovanu našel druhou hokejovou mízu?
Tohle na sobě nepozoruju, ani bych to druhou mízou nenazval. Mám dojem, že v každém týmu jsem byl za tahouna, ale někdy se o tom u nás pořádně nevědělo. Myslím, že loni jsem měl v Chanty-Mansijsku slušnou sezónu, předtím v Doněcku doslova parádní, jenže tam prostě člověk není pro média tolik na očích.
Dá se angažmá v Bratislavě nějak srovnat s vašimi předchozími štacemi v KHL?
Je tam pohoda, o dost jiný život než v Rusku. Mám to taky blíž domů a užívám si i to, že na každý zápas chodí plný barák. V Bratislavě teď lidi hodně žijí hokejem. Opravdu se mi tam ve všech směrech líbí, jsem maximálně spokojený.
Přijdete si tam vůbec jako cizinec?
Právě že moc ne. Hlavně klima v kabině se odlišuje od ruských klubů, kde najdete maximálně pět cizinců. Ve Slovanu jsme tři Češi, kluci ze zámoří, samozřejmě Slováci. Srandu dělají i kustodi, je to takové československé. Atmosféra se s ruskými týmy nedá vůbec srovnávat.
Napadlo vás už před nominací, že by teď mohl projevit zájem i národní výběr?
Takhle o tom nepřemýšlím. Dostal jsem pozvánku a jsem za to rád. Ale že bych nosil v hlavě, jestli ještě v reprezentaci dostanu šanci, to ne. Budu se teď snažit předvést co nejlepší hokej proti Rusům, nic jiného. Každý zápas za národní mančaft je super.
Máte doma světové zlato z roku 2010 i bronz z MS 2012, v reprezentační kabině najednou patříte k nejstarším. Je to pro vás velká změna?
Každý den si říkám, jak rychle ten čas letí. I na tomhle je to poznat. Nároďák i hokej vůbec se omlazuje, ale já se ještě úplně starý necítím. V kabině je sice pár nových tváří, proti většině kluků jsem však hrál. A že budu nastupovat poprvé pod trenérem Vůjtkem? Tohle skutečně neřeším.
Stihnete jako litvínovský odchovanec sledovat, jak si vede úřadující mistr v extralize?
S nikým z kluků sice v kontaktu nejsem, ale dívám se pozorně na tabulku a pevně věřím, že to tam pro ně neskončí fiaskem. I když v Litvínově je všechno možný, takhle bych to asi řekl.
