Článek
Jste odchovancem pražské Sparty, ale v kategorii dospělých jste působil postupně v prvoligových Litoměřicích, Ústí nad Labem, Slavii Praha a nyní na jihu Čech pod vedením trenéra Václava Prospala. Zamlouvá se vám probíhající soutěžní kolotoč?
Tím, že vedeme tabulku, si v Budějovicích takříkajíc hrajeme to svoje. Hledíme hlavně na vlastní výkony a výsledky. I když to zní jako klišé, v našem týmu to tak opravdu je. Trenér nám nepovolí ani o kousek, byť máme obrovský náskok. Zajímá má nás jen to, abychom byli dobří na konci sezony.
Po základní části první ligy přišla nadstavbová skupina o 1.-8. místo. Jak byste ji charakterizoval?
Ze začátku to vypadalo dobře, když se potkáváme jen se silnějšími soupeři z horní poloviny dlouhodobé tabulky. Je to asi lepší, než hrát i nadále s týmy z úplného konce pořadí. Ale tím, že nám některé zápasy odložili, jsme třeba v lednu během čtrnácti dní nastoupili třikrát proti Litoměřicím. Byl to tak trochu stereotyp, ale musíme to brát jako přípravu na play off.
Loni jste okusil v dresu Motoru baráž o postup. Je letošní sezona odlišná?
Před rokem nám postup utekl, byli jsme trošku zklamaní. Vzpomínám si, že se hodně kluků zranilo a soupeři byli připravenější, než my. Letos si to rozdáme jen s týmy z první ligy o přímý postup a máme všechno ve svých rukou.
Bude těžké udržet stabilní výkonnost až do dubna?
Věřím, že u nás to není jen o formě. Tvrdě pracujeme na každém tréninku. Motivace nám nechybí a spíš se musíme zaměřit na to, abychom plnou koncentraci udrželi v hlavě. Po sportovní stránce má náš tým na prvenství v soutěži.
Považujete ve svých šestadvaceti letech nadcházející období za nejdůležitější ve své dosavadní kariéře?
Zatím ano. Pořád se pomaličku posouvám dopředu a doufám, že závěr sezony mě posune tam, kam chci už dlouho.