Hlavní obsah

Francii by si Pokorný střihl klidně znovu. Papírek s plusy ovšem rozhodl pro Slavii

Praha

Exliberecká klika v Edenu se zdárně rozrůstá. Ze Slovanu zamířil do fotbalové Slavie nejprve sportovní ředitel Jan Nezmar, posléze pak i trenér Jindřich Trpišovský se svým realizačním týmem. Není proto žádný div, že posilou sešívaných se stal obránce Lukáš Pokorný z francouzského Montpellier. Nedávný kapitán Liberce stihl koncem minulého týdne v Praze lékařskou prohlídku, podpis smlouvy v Edenu a rychle spěchal na letiště, aby se na kondičním soustředění ve Španělsku připojil k týmu.

Foto: slavia.cz

Lukáš Pokorný už je slávistou.

Článek

Sladká Francie je pro něj po roce rázem minulostí. V jednom má ale jasno. I kdyby věděl předem, jak bude vše probíhat, bez váhání by Montpellier vzal znovu.

„Zkušenost neskutečná, první půlrok byl i fotbalově nad očekávání všech. Vklouzl jsem do toho rychle, začal hrát, dařilo se mi. Druhý půlrok se z fotbalového hlediska nedá hodnotit pozitivně, ale naučil mě spoustu věcí," líčí Lukáš Pokorný v prvním rozhovoru pro slavia.cz.

"Vím, že mě část, kdy jsem nehrál, připravila na to, že můžu být ve Slavii. A že můžu prodat, co jsem se tam naučil a jak jsem tam jako člověk vyspěl. Celkově mi Francie dala hrozně moc a považuji angažmá za velký krok v životě i kariéře," dodává.

Na podzim mu chyběl pocit hrát a vyhrávat. Proto vyslyšel novou výzvu.

„Pokud jde o Slavii, zvažoval jsem pro a proti. Když jsem si pak na papírek napsal plusy a mínusy, tak jsem zjistil, že na straně mínusů není skoro nic. Naopak papírek s plusy byl plný, takže jsem byl rozhodnutý, že do toho chci jít a být úspěšný tady."

Trpišovský sehrál v jeho kariéře velkou roli

Pokorného láká možnost hrát Ligu mistrů, obnovená spolupráce s ředitelem Nezmarem a trenérem Trpišovským. Kouč sehrál v jeho kariéře velkou roli.

„Ze začátku, když přišel do Liberce, tak jsem pro něj byl hráč vedle, kterého moc nevyužívá, ale díky mé píli a pracovitosti mi dal šanci, kterou jsem chytil za pačesy. Vztah jsme mezi sebou měli dobrý, hodně mi fotbalově pomohl, chtěl po mně hrát moderní fotbal, který jsem do té doby nehrál," uvědomuje si čtyřiadvacetiletý člen širšího kádru národního týmu.

"Vím, že bez něj bych se nedostal do reprezentace, za to mu jsem vděčný. To je ale minulost, člověk musí koukat na přítomnost a lehce na budoucnost, aby kariéra stoupala dál nahoru. Co bylo, bylo, já musím opět přesvědčit, že do základní sestavy patřím," má jasno Pokorný.

Související témata: