Článek
Máte životní formu?
„Stoprocentně. Jsem moc rád, že se mi střelecky tak daří. Pohoda přišla už na jaře, celkem jsem si v uplynulé sezóně připsal sedm gólů. Nyní už jich mám deset, zákonitě je tento půlrok nejlepší, jaký jsem kdy předvedl. Doufám, že jsem neskončil, že v nastoupeném trendu budu pokračovat dál."
Stanovil jste si konkrétní číslo?
„V létě jsem si dal za cíl vstřelit dvanáct branek. Měl jsem odehraných téměř osmdesát zápasů, ve kterých jsem posbíral třináct branek. Rád bych se dostal na průměr jedné trefy na čtyři utkání, abych si vylepšil statistiky."
Zlom k lepšímu nastal tedy na jaře?
„V duelu se Slováckem. Předtím jsem tři utkání proseděl na lavičce. Štvalo mě to, snažil jsem se dělat všechno pro to, abych se do sestavy vrátil. Povedlo se mi trefit krásný volej, který nám zajistil bod. Od té doby jsem v základu, začaly mi padat góly..."
Co zásadního jste změnil?
„Začal jsem dávat fotbalu mnohem víc. Dodržuji správnou životosprávu, tvrdě makám, abych si formu držel. Klepu si na zuby, šlape to skvěle."
Dřív jste měl v životosprávě mezery?
„Úplně první věcí, kterou jsem udělal, bylo, že jsem přestal kouřit. Třináct let jsem dával krabičku denně. Povedlo se, přes devět měsíců už nekouřím. To je jeden z důležitých faktorů."
A ty další?
„Jídlo a pitný režim. Alkohol nepiju vůbec, omezil jsem colu, většinou si dám vodu. Snažím se jíst zdravě, lehké pokrmy. Kuře, ryby. Všechny tyto maličkosti mi pomáhají k výkonům, které v posledních době předvádím. Samozřejmě, pouze dodržování životosprávy by mi nestačilo, musím tvrdě trénovat."
Byl jste náruživý kuřák?
„Bohužel ano. Deset minut po skončení zápasu už jsem si zapálil. Což ze zdravotního hlediska není vůbec dobré. Závislost byla velká. Ta na tom byla nejhorší. Třeba když jsme cestovali na zápas z Brna do Jablonce, po hodině a půl jsem potřeboval vylézt z autobusu, abych si zapálil."
Nemáte po povedeném zápase chuť si cigaretu dát?
„Naposledy jsem měl na cigaretu chuť zhruba před třemi měsíci. Říkal jsem si v duchu: já si snad zapálím. Naštěstí jsem myšlenky obrátil jinam, zahnal jsem je jídlem. (směje se) Poslední dobou chuť zapálit si nemám. Vzhledem k tomu, že se tím veřejně netajím, mám o motivaci navíc znovu nezačít."
Vraťme se na trávník. Máte zálusk na Krále střelců?
„Nechávám to plynout. Samozřejmě jsem strašně rád, že jsem dal tolik gólů. Do konce podzimu však zbývá ještě jedno kolo, chtěl bych nějakou branku přidat. Celkově se nám nedaří, máme málo bodů. Pokud bych s Karvinou nějakým gólem přispěl k vítězství, bylo by to skvělé."
Hecujete se s bratrem ohledně gólové bilance? V letošním ročníku máte zatím nastříleno víc branek.
„Nehecujeme se, spíš se podporujeme. Pokud se někdo z nás trefí, napíšeme si. Náš vztah je skvělý, přejeme si úspěch navzájem."
Ani trochu vás nemrzelo, že se média dřív zajímala daleko více o Milana?
„Vůbec ne. Naopak, měl jsem radost, že se mu daří. Bylo pro mě příjemné si o něm číst. Když se mě novináři na bráchu ptali, rád jsem na jejich otázky odpovídal. Milan je přece sourozenec, máme se rádi. Pokud bych mu něco záviděl, bylo by to špatné."
Proběhla vám někdy hlavou myšlenka, zahrát si s ním v reprezentaci? Pokud budete dál takhle produktivní, nominace by mohla přijít.
„Před pěti lety, kdy jsem působil na Střížkově, jsem v nějaké anketě dostal otázku, jaký je můj fotbalový sen. Odpověděl jsem, že bych chtěl jednou nastoupit v reprezentaci s bráchou. Tehdy k tomu bylo hodně daleko."
Nyní je k tomu blízko.
„Nevím, jestli přímo blízko, nicméně blíž to určitě je. Pokud by to vyšlo, bylo by to fantastické. Slibuju, že udělám všechno pro to, abych si tento sen splnil a s bráchou se v národním týmu potkal."
