Článek
Fotbalový Jablonec si vás ze Slavie přivedl jako vymodlenou posilu. Co si od přestupu slibujete?
Je to nová výzva. Jsem rád, že se kluby dohodly, i když netuším, kolik za mě Jablonec nakonec zaplatil. Asi to nebyla malá částka a chci mu splatit důvěru.
Opouštíte Eden s hořkostí?
Je to ještě čerstvé… V první řadě se těším na novou práci, což převažuje nad zklamáním. Žádné takové loučení není zrovna příjemné, ale nedá se nic dělat. Děkuju Slavii, že mě uvolnila.
Nemyslíte, že byste zasloužil více vděku?
Takový konec zamrzí. Posadil jsem se mezi náhradníky a cítil jsem, že nemám šanci to změnit. Ale nejsem první, komu se něco podobného přihodilo.
Proč si myslíte, že vás ve Slavii najednou odstavili?
Ono to tam s mým jménem nebylo lehké. Faktorů mohlo být víc. Nerad bych o tom spekuloval. Je to otázka pro člověka, který o tom ve Slavii rozhoduje.
Předpokládám, že tím člověkem je váš strýc Karel Jarolím, slávistický kouč. Změnilo se něco na vašem vztahu?
U nás to nikdy nebyl vztah jako třeba v některých jiných rodinách. Je to normální, setrvalé.
Kdybyste měl někdy v budoucnu možnost hrát v klubu, kde by trénoval váš strýc, šel byste do toho znovu?
Asi ne. Spojení v rámci příbuzenských vztahů není dobré. Teď nemyslím jen nás se strejdou, nefunguje to podle mě nikde.
Mnozí lidé si řeknou, že je Jablonec proti Slavii přece jen krokem zpátky. Cítíte to tak?
Takhle to neberu. Hovořil jsem o tom s řadou známých a zaznamenal jsem vesměs pozitivní reakce. Vždyť se stačí podívat na tabulku, kde Jablonec je. Dlouhodobě potvrzuje, že se tam pracuje kvalitně. Je tam výborný trenér Komňacký, který o mě hodně stál. Sezóna je nastartovaná skvěle a doufám, že k tomu teď přispěju i já.
