Článek
Experti delší čas tvrdí: Plzeň není hladová, postrádá motivaci, protože všechno vyhrála. Souhlasíte?
Myslím, že má pravdu trenér Vrba, když říká, že je to všechno o hlavě. Vedete o gól, teď s Bohemkou o dva, a v podvědomí si říkáte: zápas už nějak dohrajeme. Pak se vypustí nějaká situace a vznikne problém. Za nerozhodného stavu se tohle nestane. Když k nám přijel Jablonec, který má vynikající ofenzívu, prakticky jsme ho nepustili do ničeho. Na doraz dřeli úplně všichni. Stejně tak se Slavií, která všem dává čtyři góly.
Nebo s AS Řím, s CSKA Moskva. Vypadá, že se vyhecujete jen ve velkých zápasech.
Koncentrace u všech je najednou na maximu. Jeden mákne za druhého, táhneme za jeden provaz. Tím se mužstvo chytne celkově. Důvod je evidentní: hlava, hlava, hlava. Chybějící hladovost odmítám, Plzeň chce být úspěšná. Někdo tvrdí, že jsme vyhráli to a to. Ale všechno je to o jednotlivcích. Někdo žere trávu, jiný nikoli. Bohužel v některých zápasech je víc těch druhých. I když se snaží bojovat, já jasně vidím, že málo.
Třeba jako naposledy s Bohemians. Neměl jste nutkání nějak zasáhnout?
Upřímně, měl jsem chuť někomu vynadat. Ale nakonec jsem si ulevil do luftu. Někteří kluci, i kdybych jim řekl cokoli, se stejně zařídí podle sebe.
Co tedy udělat, aby hráli nadoraz každé utkání, a ne pouze výjimečně?
Těžká otázka. Můžete si říkat před výkopem, o půli, že nepolevíme, ale v podvědomí bráníte výsledek. Pokud ale chceme být i nadále úspěšní, musíme jezdit po zadku každý zápas!
Na vedoucí Slavii ztrácíte deset, byť máte k dobru duel na Slovácku. Nakolik věříte obhajobě?
Dokud je šance, budeme o ni bojovat. Ale slávisté mají situaci ve svých rukách, na jaře hrají dobře, mají výsledky i v Evropské lize. Je jasné, že boj o titul bude moc těžký. Ale nic se nemůže vzdávat. Třeba Slavie znovu klopýtne, což jí může nahlodat. Je lepší náskok dohánět než ho bránit.
To dobře znáte z uplynulé sezony. Po podzimu jste vedli o čtrnáct bodů, o titul se pak hrálo až do konce.
Ztráceli jsme, ztráceli, najednou jsme vedli o sedm bodů a začali se obávat. To samé může potkat i Slavii.
Slavia hraje na třech frontách. Kromě ligy ji čeká čtvrtfinále Evropské ligy proti Chelsea, semifinále MOL Cupu se Spartou. Může jí náročný program doběhnout?
Mají široký kádr. Po Evropské lize vymění v české lize klidně sedm hráčů. Ti dokázali, že jsou hladoví, že mají na základ. Zátěž rozmělňují na celý tým, nemyslím tedy, že je pro ně náročný program problém.
Pokud sezona neskončí obhajobou, i tak ji budete považovat za úspěšnou?
Ano. Šli jsme přímo do skupiny Ligy mistrů, měli jsme za cíl postup do jarní části Evropské ligy. Povedlo se. Kdybychom v lize skončili druzí, myslím, že jde pořád o úspěch. Ať si říká, kdo chce, co chce. V tvrdé konkurenci Sparty a Slavie se roky pohybujeme na špici. Buď jsme první, nebo končíme těsně pod vrcholem. Každý chce titul, ale rok od roku je těžší ho obhajovat.
V červnu vám bude pětatřicet. Jak čelíte fotbalovému stárnutí, že jste pořád v top formě?
Pro mě je prvořadé být zdravý. Anglické týdny jsou pro mě ideální, reprezentační pauzy nebo zranění mě naopak brzdí. Potřebuju pořád hrát, cítím se pak na hřišti dobře. Musím jen víc regenerovat, protahovat se. Najel jsem na systém, který mi vyhovuje. Klepu si na zuby, držím se.
Cítíte stále sílu, drajv, motivaci?
Fotbal mě pořád baví. Nenávidím prohry, ani na tréninku. Chytím občas i nerva. Považuji to však za důležité, protože tady všechno začíná.
