Článek
Když se ohlédnete zpět, bylo rozhodnutí upsat se na čtyři roky klubu sídlícímu v Herningu správné?
Rozhodně. Jsem v Dánsku ohromně spokojený. A když vidím Jablonec, nyní bych se těžko někam dostával. Odešel jsem v pravý čas.
Představuje pro hráče z Česka přesun do dánského klubu patřícího do širší špičky tamní soutěže hodně velký skok?
Ano. Ale dostal jsem dostatek času na aklimatizaci. V Dánsku se hraje mnohem silovější fotbal, hodně podobný Anglii, zatímco v Česku je člověk více na balónu.
Doma jste platil za hráče, jemuž míč nepřekážel. Jde na severu Evropy o velký bonus?
Myslím, že jsem docela silný při hře na balónu, z české ligy umím předvídat, mám takovou vyčůranost. V Dánsku jsem do svého profilu přidal tvrdost, ale pořád uplatňuji návyky z Česka, což mi dává výhodu.
Musel jste si kvůli odlišnému stylu hry hodně přidávat v tréninku?
Určitě trávím více času v posilovně, nabral jsem svalovou hmotu. Ale vše šlo postupně. V klubu dbali hlavně na to, abych dostal čas se přizpůsobit. A postupně mi dávali speciální přípravné jednotky. V Česku jsme trénovali více, ale intenzita nebyla taková, tempo chybělo. V Midtjylandu máme pořád sporttestery, jsme neustále pod kontrolou. Tedy na tréninku. Jinak máme velkou volnost. Klub hráčům stoprocentně věří.
V Česku jsou tedy hráči pod větší kontrolou?
Midtjylland hráčům stoprocentně věří. Mám pocit, že u nás se bojí klub dát hráčům volno. Trenér raději naordinuje třeba jen video, hlavně aby se tým sešel. I já si musel zvyknout, že mě v Midtjyllandu tolik nehlídají. Dostaneme třeba dva dny volna. Pokud jsem unavený, odpočívám. Když si chci přidat, nikdo mi nebrání, abych trénoval oba dny. Doma jsem pořád měl někoho, kdo mi říkal, co mám dělat.
Není to v českých podmínkách nezbytné?
Je fakt, že někdo na velkou svobodu není stavěný a potřebuje člověka, jenž ho hlídá. Já si uvědomuji, že je třeba o sebe dbát. Konkurence člověka donutí hlídat si zásadní věci. Když nebudu dodržovat výživu, budu tlustý, následně nebudu hrát a v klubu skončím. V Midtjylandu máme úplnou volnost i před zápasy, což mě až šokovalo. Spím doma, jím co chci. Žádná večerka, žádný pevný režim. Za čtrnáct měsíců jsem na hotelu nocoval jen při venkovních zápasech Evropské ligy. V Česku by toho hráči možná zneužili.
Životu mimo trávníky jste přivyknul rychle?
Ano. Nikde jsem se nesetkal s tak pozitivními lidmi. Herning je menší město, lidé jsou ohromně vstřícní. Navíc v tamním hokejovém klubu působí i kluci z Česka, s nimiž jsem v kontaktu. Minimálně jednou v týdnu zajdeme na kávu. A prostředí je nádherné. Vzal jsem vlastně první baráček, který se naskytl. Ani jsem neřešil další možnosti bydlení. Jen jsem počkal, jestli se bude líbit i přítelkyni.
Vaší partnerkou je Česká Miss Earth 2014 Nikola Buranská. Žije s vámi trvale v Herningu?
Je vytížená pracovně a má hodně nabídek ze zahraničí, tudíž pendluje mezi Herningem a destinacemi, kde má focení. Už jsme spolu sedm let, takže jsme si zvykli, že občas nastane nějaké kratší odloučení. Však jsem ji pobízel, aby začala fotit i v Dánsku.
Měl jste šanci poznat Dánsko i mimo fotbalové cesty?
Ano. S Nikolou jsme projeli celé Dánsko. Tamní venkov je vážně nádherný. Procestovali jsme i druhou část země, byli jsme v Kodani a na dalších známých místech. Máme to kousek k moři, což je fajn. Jen to počasí. Prakticky permanentně prší, fouká vítr. I v létě je člověk stále v mikině. Naprosto nad vším pak ční dánský životní styl. Naprosto mě uchvátil.
Máte na mysli tamní kuchyni?
Všude se dbá na zdravou stravu, zakládají si na čerstvých surovinách. Já jsem hodně na maso, tudíž si vážně užívám. A jak mám kousek k moři, máme k dispozici čerstvé ryby. Ale nejde jen o kuchyni. Všichni sportují. Neznám člověka, který by žil vyloženě pasivně.
