Článek
Loni v říjnu jste se Skoty remizovali doma 0:0, čekáte v pátek ofenzivnější souboj?
Nebude to podle mě žádná velká přestřelka. Zápas bude asi o jednom dvou gólech. Nakopávají dlouhý míče a je to hodně soubojový, takže je potřeba se zajišťovat, zkusit vstřelit první gól a pak uhlídat výsledek.
V kvalifikaci jste nasázeli 17 gólů, z toho ale dvanáct outsiderovi ze San Marina. Koncovka tedy zatím nepatří k silným zbraním týmu...
Útočníkům se tolik nedaří, já ale věřím, že jejich čas přijde a že to zlomí. Věřím, že teď nám zase pomohou oni, jako my jsme jim pomáhali celou kvalifikaci. Vezmou to na sebe, dají nějaké góly a my to vzadu uskáčeme.
Po duelu ve Skotsku vyzvete v úterý ještě domácí Litvu. Považujete za výhodu, že budete hrát oba venkovní zápasy před prázdným hledištěm?
Spíš si myslím, že kdyby tam byli fanoušci, že nám to pomůže víc. Strašně se na oba zápasy ale těším, chceme je zvládnout a udělat velký krok k postupu na mistrovství Evropy.
Jak vám znepříjemňuje život asketický režim, který musíte dodržovat kvůli pandemii koronaviru?
Věděli jsme, do čeho jdeme. Zažil jsme to už v evropských pohárech. Když jezdíte na předkola, jste zavření, máte roušku nebo nemůžete nikam vycházet. Dá se to zvládnout. Nikdo si nestěžuje. Hrajeme různé hry.
Jaké třeba?
Jedou tady playstationy, karty... Kluci hrají taky hru Activity. Na večer dáme bago, fotbal na malý branky, nohejbal...
Během reprezentačního srazu jste už jistě hodil za hlavu sobotní nezdar v Žilině. Byla porážka 1:4 pro Dunajskou Stredu po předchozích osmi ligových výhrách dobrá facka?
Určitě. Jednu facku jsme dostali nejprve ve třetím předkole Evropské ligy od Lince (0:7), pak jsme ve slovenské lize vyhráli nad Trenčínem a asi si mysleli, že to půjde už všechno samo. Dobře, že jsme dostali další v lize a zase pojedeme od začátku a s pokorou. Jsme ale jinak spokojení. V tabulce jsme stále první. Škoda, že jsme teď zaváhali, ale nějaká prohra přijít musela. Lepší, když přišla teď než proti Slovanu.
Zmiňoval jste zpackaný duel na hřišti LASKu Linec, strhla se po debaklu na Žitném ostrově bouřka?
Hned po zápase nebyla. Byli jsme smutní, já osobně byl dost zklamanej. Nečekal jsem takový rozdíl a výsledek. Bouřka od trenéra byla až tři dny po zápase, probíralo se to každej den na videu. Ukazovali jsme si chyby hlavně v defenzivě.
Do Evropské ligy jste nepronikli, v lize však mužstvo šlape a vévodí tabulce. Vládne ve městě euforie?
Panuje spokojenost, lidé s námi žijí. Fanoušci na stadiony sice nemůžou, ale drží nám při zápasech palce aspoň za stadionem. Je jich tam kolem tisícovky. Jsme rádi, že je máme za zády. Taky si přejí úspěch stejně jako my, je to na dobré cestě.
Pokud by nebyla omezení kvůli šíření nákazy koronavirem, byly by podle vás tribuny vyprodané?
Určitě, průměrně na nás chodilo nějakých osm tisíc lidí. Teď by bylo vyprodáno na každej zápas. Je tam peklo, diváci jsou náš dvanáctý hráč.
Jak se v nové sezoně cítíte v bráně?
Dobře. Mám za sebou docela dost zápasů, byť hrajeme vlastně jenom teprve měsíc a půl. Ale mohlo by to bejt samozřejmě lepší, dostávám teď dost gólů... Potřebujeme se nějak nakopnout v obraně, abychom udrželi pár nul.
Proč se vám v poslední době nedaří obranná fáze?
Je těžký to na někoho házet, nebo že za to může ten nebo druhej. Je to zkrátka defenzivní problém celého týmu, nejen obránců. Nahoře ztrácíme jednoduchý míče, dáváme si vlastňáky... Taky nemáme štěstí. Makáme ale na tom. Věřím, že teď udržím nulu ve Skotsku a přenesu si zase formu do klubu.
V kabině je národnostní směsice, komunikujete spolu v angličtině?
Ano, všechno se řeší v angličtině. Máme sportovního ředitele z Belgie, který neumí slovensky. Už dlouho tam máme kluky z Panamy, kteří zapadli dobře. Jsou pomalu jako odchovanci, prostě už jako doma (úsměv).
Jaký dojem na vás udělal trenér Bernd Storck?
Hodně s ním panuje disciplína. Taková starší německá škola. Je to dost náročný, ale nám to pomáhá. Máme pod ním výsledky, všichni se cítíme v kabině dobře, takže asi nám tenhle režim vyhovuje a jsme rádi, že ho máme.
Je hodně komunikativní?
Ano, je. Hrozně se mi na něm líbí, že když má nějakej problém, nebo se mu od někoho něco nelíbí na hřišti, neřeší to s hráčem před celou kabinou. Neshazuje vás jako spousta trenérů v šatně před dvaceti hráči. Hráče si vezme k sobě a vyříká si to s ním mezi čtyřma očima.
V superlativech se mluví o zázemí klubu, nadchlo i vás?
Je opravdu skvělé. Hlavně pro mladší kluky je to bomba. V Příbrami jsem trénoval celej život na umělce, takže já bych jim takové zázemí v jejich věku mohl jen závidět.
