Článek
„Jako bych se vrátil na začátek angažmá v Osmanlisporu, kdy jsem pět měsíců čekal na šanci. Tehdy jsem se zakousnul, vydržel to. Pak přišla sezóna, kdy jsem odehrál úplně všechno, včetně Evropské ligy. Zase to bude dobré," je Procházka optimista.
Trable započaly s letním příchodem trenéra Uyguna, který si s sebou přivedl své hráče. Včetně dvou stoperů. „Prosazoval je, bez ohledu na špatné výsledky. Šance, podívat se na hřiště, byla pro mě nulová," říká Procházka. Teď se mu ale blýská na lepší časy - tragický start do soutěže a pád na poslední příčku vyústil ke změně kouče. „Snad se to otáčí k lepšímu. Nový trenér Buz mi řekl, že jsem pro něj důležitý hráč, je se mnou spokojený. Mám být trpělivý," těší Procházku.
Dostal už důvěru ve vítězném duelu Tureckého poháru. Dohrával s kapitánskou páskou, kterou mu předal střídající lídr týmu. „Bylo to na trenérův pokyn. Aby měl pásku zahraniční hráč, to už v Turecku hodně znamená," cítí Procházka důvěru kouče, který je jeho čtvrtým během necelých dvou let v Osmanlisporu.
Kluci pod Vrbou ožili
Byť prožívá horší období, na návrat do české ligy zatím nepřemýšlí. Ještě nějaký čas by chtěl v Turecku zůstat. „V červnu mi v Osmanlisporu končí smlouva, mohl bych se stát volným hráčem. Kdybych měl možnost se přemístit do jiného tureckého klubu a podepsat s ním třeba roční kontrakt, bylo by to fajn. Hodně bych o to stál," říká 33letý obránce.
Pokud se tento scénář v létě nenaplní, „české variantě" se Procházka bránit nebude. Návratu do Plzně už vůbec ne... „Pokud by se ozvala, přijal bych to rád. Ale teď v zimě si to ještě nedovedu představit," tvrdí Procházka. „Ve Viktorce je zase osmdesát procent kluků, se kterými jsem prožil skvělou éru. Je tady znovu to, co tu bylo, plzeňská jízda v lize je neskutečná," raduje se ze suverénního postavení Viktorie v domácí soutěži.
Když v létě sledoval, jaké horentní sumy investovaly do posil Sparta se Slavií, podobný průběh rozhodně nečekal. „Plzeň byla v pozadí. Ale udělala asi to nejlepší, co mohla: vrátil se trenér Vrba. Kluci pod ním znovu ožili. Nezávidím jim, ohromně jim to přeju. Je to pecka," lebedí si Procházka. „Máme skupinu na sociální síti, jsem s nimi v dennodenním kontaktu. Mám detailní přehled, co se děje v kabině. Je to tam v pořádku," dodává s úsměvem.
