Řecko - Česko 1:2Za šest báječných minut stáli Řekové na pokraji krachu, nakonec se ho ovšem obávali i Češi

Paráda na druhou.  A stačilo k ní ve vratislavském chrámu necelých šest minut. Však se také všichni hráči nejprve sesypali na Jiráčka a přesně tři minuty poté zavalili pod hromadou deseti těl Pilaře. Pět minut a třiadvacet sekund stačilo, aby český celek udělal  z obrany Řeků, která léta bývala jejich chloubou, pýchou a největší zbraní, trhací kalendář.

Však také červená enkláva v ochozech šílela štěstím a lavička s koučem Bílkem v čele prožívala hotovou extázi. Během celé kvalifikace o EURO dostala řecká reprezentace pouhých pět gólů, v duelu s českým týmem se však ocitla za 323 vteřin na pokraji stejného krachu, jako celá jejich země. Samozřejmě fotbalového...

Na světelné tabuli naskočil čas 2:23, když Jiráček po Hübschmanově přihrávce využil zmatků a nekoncentrovanosti soupeřovy obrany a propálil Chalkiase, přesně tři minuty po něm se procpal malý Pilař mezi dva ramenaté řecké beky a přízemní centr Gebre Selassieho v pádu přidal levým kolenem druhý gól. Úvod přímo pohádkový, protože o něčem podobném se českému týmu, v němž trenér Bílek vrátil Kadlece na místo stopera, na kraj obrany zařadil Limberského a uprostřed hřiště ponechal Hübschmana, nemohlo ani zdát.

Řecko složil kolaps. Jejich zadní řady zachvátila panika umocněná i tím, že se gólman Chalkias držel s bolestivou grimasou za nohu a po 23 minutách se nechal vystřídat. S podobným vývojem fotbalisté z Peloponésu nepočítali, takže úplně vyvedení z konceptu jen přihlíželi Rosického kouzlení a jeho nápaditým přihrávkám na Baroše, Jiráčka či Pilaře, jež mohly jejich pohromu dovršit.

Svůj poločas hrůzy si prožili a zpátky do zápasu se naštěstí nevrátili, i když hlavičkující Samaras kontaktní gól vstřelil. Ovšem z ofsajdu. Sice těsného, ale přece jen odmávaného, což řeckou frustraci jenom dovršilo.

Ovšem jen do přestávky, protože osm minut po změně stran pomohla Řekům chyba brankáře Čecha a jeho fatální nedorozumění se Sivokem. A to všechno po balónu od Samarase  vypáleném zdánlivě jen nazdařbůh k české bráně! Čechovi však z rukou vypadl, Sivok ho neodkopl a střídajícímu kanonýrovi z tureckého Samsunsporu Gekasovi nedělalo problém dopravit ho do prázdné brány.

Řeků bylo rázem všude plno. Šli důrazně do každého souboje, přitvrdili, českým fotbalistům míč půjčovali sporadicky. Vycítili prostě šanci zdánlivě ztracený zápas otočit, v čemž jim napomáhala i absence zraněného kapitána Bílkova výběru Rosického, který musel po prvním poločase ze hřiště.

Po dvaceti minutách ovšem řecké vzepětí přece jen ochablo, neboť Hübschman běhal uprostřed hřiště za dva, vyplňoval volné prostory a narušoval soupeřovu kombinaci i jeho snahu hledat v šestnáctce Samarase a Gekase.

Češi se sice o výhru, o níž se zdálo po šesti báječných minutách rozhodnuto, museli strachovat, nakonec ji však uhájili, takže po tříbodovém zisku jejich postupové akcie na šampionátové burze narostly.