Článek
Rozbitá asfaltová cesta plná výmolů pranic nenasvědčuje, že jejím cílem je základna osmnáctinásobného vítěze italské ligy a sedminásobného krále Ligy mistrů s gigantickým rozpočtem ve stovkách milionů eur. Až prodejce šál, mikin, triček, hrnků a červenočerných dresů se všemi jmenovkami borců AC Milán dává tušit, že jste na místě, kde se na středeční střet s Viktorií Plzeň ve skupině H Ligy mistrů chystají svěřenci Massimiliana Allegriho.
Tréninkové centrum obehnané střídavě vzrostlými lípami či borovicemi chrání dvoumetrový plot z ocelových plátů zasazených do betonové podezdívky. U hlavní brány tyče zdobí množství nápisů vyvedených nejrůznějšími barvami a dokazující, že fanoušci AC Milán jsou na celém světě.
I love AC Milano
„Amore Pipo,“ vyznala lásku hvězdnému střelci Inzaghimu Antonie Benazzoli v květnu 2011. Bezmezný obdiv prakticky ke všem hráčům od ženských zástupkyň klubu je samozřejmostí stejně jako opakující se nápisy Forza Milano. „I love AC Milano,“ vyryl anglicky na plot Frank. Nechybí ani nápisy japonskými znaky. „Ibrahimovič je Bůh,“ zaznamenal na plot Lorenzo Giojanago 24. srpna 2010.
Ani před zápasem s Plzní, pro Italy nepříliš věhlasným sokem, nechybí před branou do centra desítky fanoušků. Lačně vyhlížejí vozy drncající po rozbité cestě. Černé Audi A8 uvádí příznivce s fotoaparáty do stavu nejvyšší pohotovosti. Před vchodem do hlavní budovy zastaví čtyřiatřicetiletý brankář Christian Abbiati. Bez váhání vyslyší volání fanoušků a vrací se k bráně, za kterou ochranka běžné smrtelníky nevpustí.
„Ciao!“ zdraví rozverně příznivce. „Grandissimo,“ huláká na oplátku dav k brankáři, který trpělivě stojí před fotoaparáty, když se po jeho boku střídají příznivci lační společné fotografie. Rozdá podpisy na dresy a balón v klubových barvách, pak příznivcům zamává a zmizí v útrobách Milanella.
Brankář Christian Abbiati (vpravo) s fanouškem před tréninkovým centrem fotbalistů AC Milánfoto: Právo/Radek Malina
Ne každý z hráčů je tak přívětivý. Někteří jen přibrzdí a z okénka zamávají nebo v lepším případě rozdají několik podpisů, jiní profrčí až k hlavní budově, kterou zdobí obří znak AC Milán doplněný číslovkou osmnáct v barvách italské vlajky na znamení počtu triumfů v domácí soutěži.
Zázemí centra Milanello nabízí hráčům naprostý komfort. Pohodlné sedací soupravy, číšník připravený kdykoliv servírovat kávu. Stěny zdobí obří fotografie připomínající největší milníky klubu. K dispozici je pochopitelně i rehabilitační linka. A také místní specialita v podobě „jeskyně“, uzavřeného hřiště s mantinely i stropem, kde jsou hráči díky odrazům nuceni k neustálému pohybu. Po tréninkových jednotkách pak hráči nemusí daleko za odpočinkem. Užívají si dokonalého luxusu v Milanellu.
„Každý z borců má k dispozici vlastní pokoj. Hráči zde mohou mezi tréninky zůstat, mnohdy zde tým nocuje i před zápasy hranými během týdne. V průběhu léta slouží mnohdy jako základna pro přípravu naše centrum, nikoliv hotely ve vysokohorských střediscích, protože zdejší zázemí je dokonalé,“ vysvětluje Antore Peloso, ředitel centra.
Dobře si pamatuje i na Marka Jankulovského, který byl ještě v minulé sezóně členem kádru AC Milán. „Mým druhým klubem v srdci je Udine, a protože Marek přišel právě odtamtud, rychle jsme k sobě našli cestu,“ vypráví
Fotbalisté AC Milán na tréninku v Milanellufoto: Právo/Radek Malina
Okolí hlavních budov obklopují precizně střižené trávníky, pod strání se skrývá jezírko s přírodní pláží. Hráči se proplétají mezi hosty, kteří jsou pečlivě kontrolováni. Pětatřicetiletý defenzivní zadák Alessandro Nesta se s mobilem u ucha brouzdá trávníkem, vedle stojící kapitán Clarence Seedorf klábosí s dvěma návštěvnicemi pod pergolou.
Cestou k jednomu z šesti fotbalových hřišť, kde za pár minut začne poslední příprava na střet s plzeňskou Viktorií, sbírá sedmadvacetiletý Brazilec Thiago Silva šišky z borovic. Rozpustile je metá po parťákovi z obrany Mariu Yepesovi a schovává se za živým plotem, aby o rok starší spoluhráč nemohl identifikovat útočníka.
Trenér Allegri na startu poslední přípravy promlouvá ke shromážděnému mužstvu. Za chvíli se borci rozdělí na dvě party a trénink na souboj s Plzní začíná bagem. „Olé, olé, olé, olé,“ nese se opakovaně za hurónského smíchu nad sestavou hřišť, když hráči točí už několik desítek vteřin ve středu kapitána Seedorfa a útočníka Cassana. Pokořené vysvobodí Ibrahimovič, když balón za hurónského smíchu nakopne do korun borovic obklopujících hřiště.
V kádru milánského velkoklubu panuje před soubojem s Plzní uvolněná atmosféra. V prostředí, jímž jsou hvězdy AC obklopeni, si starosti ani připouštět nemohou.
Ostatně blížící se souboj se Západočechy Seedorfovi a spol. hlavu příliš nezamotal. Řešili spíše nadcházející souboj v Turíně s Juventusem v italské lize. „Neustále mě kritizujete, proto hraju už tolik let na tak vysoké úrovni jakou předvádí AC Milán. Opakované výtky mě nutí se zlepšovat, abych se jednou kritice vyhnul,“ dobíral si Clarence Seedorf italské žurnalisty, když v jednom z mnoha konferenčních sálů Milanella trpělivě odrážel otázky s neochabujícím úsměvem.
