Článek
Vypadá, že jste v létě udělal správný krok.
Stoprocentně. Jsem nadšený, jak se to otočilo. Ale upřímně, když mi v létě volal trenér Hornyák, jestli by mě zajímalo angažmá v Puskási, v první chvíli jsem nebyl přesvědčený, jestli bych chtěl do Maďarska jít. O tamním fotbale jsem neměl ponětí. Kývnul jsem poté, co jsem si o klubu zjistil informace. Realita mě ale šokovala. Když jsem přijel, zůstal jsem stát s otevřenou pusou. V životě jsem nic takového neviděl.
Co vás ohromilo?
Úplně všechno. Areál je neuvěřitelný. Hlavní stadion je architektonický skvost, byť je menší. Kolem je devět tréninkových hřišť, z toho čtyři vyhřívaná. V posilovně jsou stroje, které jsem dosud neznal. Je tu i malá nemocnice. Každé tři dny nám berou krev, zjišťují únavu. Trenér má za půl hodiny výsledky, na jejich základě určuje zátěž.
Útočník Akadémie Puskás David Vaněček (vpravo) v zápase maďarské ligy.
Takové podmínky mají evropské top kluby.
Naprostý ráj. Je tu také běžecký pás, ve speciální místnosti, kde lze ubírat váhu. Ti, kteří se vracejí po zranění, běhají třeba jen se třiceti procenty své hmotnosti. V areálu je ubytování a škola pro hráče z mládežnické akademie. Každý ročník má svoje hřiště i GPS vesty.
Útočník Akadémie Puskás David Vaněček s manželkou Janou, synem Davidem Sebastianem a dcerkou Valentinou Claudií.
Klub sídlí v obci Felcsút s 1500 obyvateli. Bydlíte v místě nebo v nedaleké Budapešti?
Většina nás žije v Budapešti. Dojíždím s Kubou Plškem, který přišel v zimě z Olomouce. Cesta nám trvá dvacet minut, ideální stav. Jen maďarština mi nevlezla pod kůži. Mám dojem, že i kdybych tady byl deset let, maďarsky se nenaučím. Jediné slovo, které je stejné, jsou papuče.(směje se) Trenér se mnou občas něco prohodí slovensky, většinou ale mluví maďarsky. Asistent to všem překládá do angličtiny.
Angažmá v Puskási má zcela opačný průběh než to v Hearts. Bylo psychicky náročné?
Angažmá ve Skotsku mělo dvě strany. Po fotbalové jsem to kousal špatně. Byl jsem zvyklý pravidelně hrát, tam jsem jenom trénoval. Stávalo se, že jsem přijel na zápas, a kustod mi povídá: Nemáš připravené věci, utkání se tě netýká. Že nejsem v nominaci mi nikdo neřekl. Tohle už bylo hodně na psychiku. Na druhou stranu jsem se radoval z narození dcery. Žil jsem si v podstatě s rodinou v krásném Edinburgu klidný život. Věděl jsem, že pod trenérem Leveinem hrát nebudu a že musí přijít změna.
Útočník Akadémie Puskás David Vaněček s dcerkou Valentinou Claudií.
Proč vás hned zkraje zavrhl? Ve vašem prvním utkání ve skotské lize vás stáhl po půl hodině, následně vás znectil v médiích.
Přitom mě po premiéře ve Skotském poháru chválil, nahrál jsem na gól. Za tři dny v premiéře v lize proti Dundee mě po třiatřiceti minutách vystřídal a odhodil. V souvislosti s mým výkonem použil dokonce výraz odpadky. Fakt síla.
Také tvrdil, že jste dorazil fyzicky nepřipravený.
Poslední dva zápasy za Teplice jsem kvůli nemoci nehrál. Následně jsem odletěl na dovolenou, první čtyři dny v Thajsku jsem dobíral antibiotika. Běhat jsem mohl až na závěr pobytu. Pak jsem odletěl do Edinburgu, na soustředění jsem se čtrnáct dnů dostával zpátky do kondice. Ne, že bych proti Dundee hrál skvěle, ale zase ne tak, aby mě brzy střídal. Experti i fanoušci kouče kritizovali, že to od něj bylo necitlivé. Asi se ho celá věc dotkla, vytvořil si ke mně blok, od té doby jsme spolu nekomunikovali.
O to víc si současného angažmá vážíte?
Vrátil jsem se tam, kde jsem chtěl být. Těší mě, že i jaro jsem začal dobře, zimní příprava totiž pro mě nebyla jednoduchá.
Z jakého důvodu?
Před Vánoci mi umřel táta. Byl vážně nemocný. Šestnáctého prosince jsme hráli poslední zápas podzimu, patnáctého jsem se s ním stihnul rozloučit v nemocnici. Nikdy bych nebyl tam, kde jsem, kdybych neměl tak skvělého tátu. Za všechno vděčím jemu. Každý gól, každý svůj fotbalový úspěch mu budu posílat do nebe...
