Článek
Tomáš Rosický je v půlce ledna optimistou. Věří, že start jara může stihnout.
Tomáš Rosický během pondělní autogramiády s fanoušky v Praze.
Tomáš Rosický se podepisuje na svůj dres z Arsenalu...
Tomáš Rosický v Praze představil nové kopačky.
Slabých dvacet závěrečných minut proti Mladé Boleslavi v září, od té doby zase nic. Tomáš Rosický netají, že během zdlouhavé rekonvalescence ho znovu přepadly i myšlenky, jestli s fotbalem neskončí.
„V takové situaci vám konec samozřejmě vždycky bleskne hlavou. Ale když něco začnu, tak to chci zakončit. Kdybych se na to vybodl, to by bylo to nejjednodušší, co bych mohl udělat. Slíbil jsem, že se vrátím - a slib chci dodržet," ujišťuje 36letý záložník.
Jeho poslední problémy způsobilo zranění achilovky. „Původní odhady byly příznivé, měl jsem chybět jen týden, pak dva týdny, nakonec z toho bylo několik měsíců. Nebyl jsem jen v Anglii, pomoc jsem hledal všude možně," líčí. „To jsem prostě já. Na zranění reaguji úplně jinak než jiný člověk. O tom si promluvíme jednou, až kariéru opravdu ukončím," usmívá se hořce Rosický.
Návrat krok za krokem
V neděli se vrátil ze Španělska, kde byl se Spartou na soustředění. Do některých cvičení už se zapojuje s mužstvem. „Nejsem časově napřed, zatím se pořád držím plánu. Neustále si přidávám a všechno je v pořádku. Už můžu i sprintovat, pár věcí jsem dělal s týmem. Můj návrat musí jít krok za krokem, nemůžu do toho skočit po hlavě," popisuje.
Plán má jasný, nastoupit již v prvním zápase jarní sezóny v Rostově. „Zatím to vypadá velice dobře. Uvidíme, jak to bude pokračovat. Do míče můžu kopat v pohodě. Jen škoda, že po návratu do Prahy teď nemůžeme trénovat na přírodní trávě. Tím ztratím dost času," počítá Rosický.
