Na ten zápas se budu dívat pořád, připadal si slávistický střelec Kuchta jako ve snu

S první trefou v sešívaném dresu si dával na čas.

„Když jsem se v lize dostal na hřiště, šance jsem také měl, jenže jsem je neproměnil. Až teď. Proti špičkovému francouzskému týmu, jakým je Nice. V největším zápase, který jsme v kariéře zatím hrál," jako by Kuchtovi stále nedocházelo, jak náramně si první slávistické góly načasoval.

První vstřelil už po šestnácti minutách, kdy využil nedorozumění Bambua a Daniliuca, čímž svůj tým uklidnil, druhý přidal dvacet minut před koncem za stavu 2:1 a tím vlastně partii s Nice definitivně rozhodl.

„Jen mezi útočníky jsme měli při skládání sestavy na výběr, takže jsme se rozhodovali mezi Kuchtou, Musou, Teclem a vlastně i Olayinkou. Nakonec jsme vsadili na Kuchtu pro jeho způsob hry, sílu v osobních soubojích a práci tělem. Věřili jsme, že proti rychlým a technickým obráncům Nice se prosadí, což splnil stoprocentně," vysvětloval trenér Trpišovský, proč vsadil právě na Kuchtu.

„Jsem šťastný, že jsem ve Slavii a mohu hrát takové zápasy, jakým byl ten proti Nice. Určitě mi to v dalších utkáních pomůže. V sebevědomí určitě, protože od útočníka se góly očekávají, " přiznával Kuchta, který před návratem do Edenu postupně oblékal dres Bohemians, Slovácka a nakonec Liberce.

„Slavia je velkým klubem a jsem rád, že jsem zpátky. Trenéři si mě vybrali pro můj styl hry a pracovitost. Konkurence tady bude vždycky, ale jsme kamarádi a přejeme si navzájem, aby se druhému dařilo. Když mě Standa Tecl střídal, a přitom mě objal a gratuloval ke gólům, cítil jsem se hrozně šťastný. Cítil jsem, že mi je opravdu přeje. Od takového parťáka si toho hrozně vážím."