Chorvatsko - Česko 1:1Zakrvácený hrdina Schick povýšil české postupové naděje

Krev z rozbitého nosu mu ještě pořád tekla po tváři, ale Schick gestem naznačil, že je schick.

Penaltu nařízenou osm minut před přestávkou kapitánovi Daridovi nepřenechal, i když pořádný důvod by k tomu měl.

Doktor Krejčí mu musel nacpat vatové tampony do nosu, aby zastavil krvácení, kustodi poslat čistý dres, protože v zakrváceném ho španělský sudí pokračovat nenechal.

A navíc visela ve vzduchu stará fotbalová pravda pravící, že faulovaný hráč se nemá exekuce pokutového kopu ujímat.

Faulovaný Schick přitom penaltu zařídil.

Ve vzdušném souboji se dostával výš než Lovren, když ho zasáhl loket jednatřicetiletého stopera Chorvatů přímo do tváře.

Krve rázem jak na porážce.

Přesto se Carlos del Cerro šel podívat na video, aby si potvrdil, zda má penaltu nařídit, či nikoli. Čtyři dny předtím to v Mnichově v zápase domácích Němců a Francouzů neudělal, a pak toho litoval, protože chybu mu vyčetli.

V Glasgow si u monitoru ovšem potvrdil, že pokutový kop po zákroku Lovrena přijít musí.

Nařídil ho, Schick ho proměnil a Češi vedli.

Zaslouženě.

O dění v první půli ostatně výmluvně vypovídalo gesto Andreje Kramariče ve chvíli, kdy se naplnila dvacátá minuta.

Uprostřed hřiště nazlobeně rozhodil rukama. A opakovaně, protože na přihrávku čekal marně, takže do hry, natož ofenzivy se zapojit nemohl.

Takhle si jedna z hvězd chorvatského týmu úvod zápasu nepředstavovala. Jeho spoluhráči také ne.

Na monitorech na tribunách glasgowského Hampden Parku oficiální statistika jen stvrzovala, že si vicemistři světa dost dobře nevědí s českým soupeřem rady.

Držení míče to dokládalo. Šilhavého svěřenci ho měli pod kontrolou z 62 procent, Daličův výběr pouze z 38 procent.

A i střelecká statistika měla svou výpovědní hodnotu.

Coufalův pokus, Součkova hlavička mířící nad bránu, Janktova rána nad, a hlavně příležitost Schicka, která po přihrávce Coufala zůstala v 18. minutě nevyužita.

Při druhé si však už český snajpr počínal neomylně.

Sice ze značky pokutového kopu, ale Lovrenovým úderem ještě stále otřesený a celý zakrvácený.

„Samozřejmě že tým, který vstřelí první branku, je a bude ve výhodě,“ doufal před utkáním trenér Šilhavý, že první ránu zasadí soupeři jeho hráči.

Přání se mu splnilo, i když od tohoto momentu se utkání přiostřilo, takže přibylo faulů i nervozity. Hlavně v chorvatských řadách, protože vzápětí po inkasovaném gólu pohrdl Rebič přihrávkou Modriče, která ho vyzývala k vyrovnání.

V nástupu do druhé půle to ovšem Perišič napravil. Coufal zareagoval na rychle rozehranou standardní situaci příliš pozdě, a proto mu legionář z milánského Interu utekl. A když se poté Coufal pokusil jeho střelu zblokovat, uklouzl a stav byl srovnán.

Případná remíza českému celku pořád nahrávala a posilovala jeho postupové naděje, přesto se s ní nemínil smířit, natož aby ji jen bránil.

A to ho k tomu Chorvati chtěli donutit, protože pro ně bod představoval hubené resumé. Nakonec u něho skutečně zůstalo, protože střídající Vlašič v 72. minutě minul v obrovské šanci Vaclíkovu bránu. A když v samém závěru zblokoval Kalas pokus Brozoviče, u dělby bodů zůstalo.

Český celek sice ani na třetí pokus Chorvatsko neporazil, remíza z glasgowského Hampden Parku po takticky perfektně zvládnutém druhém poločase však povýšila jejich postupové naděje na účast v osmifinále do reálných sfér.

I proto ji hráči tak nadšeně oslavovali.