Článek
Jaké dojmy jste si z duelu ve Zlíně odnesl?
Jsem hrozně rád, že nám vyšel. Jsem nadšený, že kluci zažili po delším čase zase ten sladký pocit z vítězství. Nerodilo se ovšem lehce. Ve vyrovnaném prvním poločase se nám povedlo vstřelit hezkou vedoucí branku, ale bohužel jsme náskok do přestávky neudrželi. Před pauzou jsme byli dost pasivní a soupeř zaslouženě vyrovnal. Dobrý vstup jsme měli i do druhé půle. Dobrých dvacet minut jsme byli lepší a podařilo se nám vstřelit z penalty rozdílový gól. Pak se hra vyrovnala. V závěru bylo k vidění dost osobních soubojů a faulů. Poslední minuty byly dost nervózní, a mě moc těší, že jsme utkání dotáhli do úspěšného konce.
S výkonem mužstva jste tedy spokojený?
Docela ano. Kluci předvedli fotbal, jímž můžeme fanoušky bavit. Ale máme samozřejmě pořád co zlepšovat. Kupříkladu mně trochu vadilo, že jsme za stavu 2:1 nevyřešili lépe některé náběhy a kontry za soupeřovu obranu.
Jak jste viděl penaltu, z níž jste dali rozhodující branku. U Zlíňanů vzbudila hodně emocí...
Hraje se bez diváků, a tak ten kontakt po souboji Fantiše s naším Bartošákem byl slyšet až na lavičku. Úplně to bouchlo. Jsem přesvědčený, že to pokutový kop byl. Vždyť byl zkontrolovaný i na videu.
Proč jste dal v brance přednost mladému Ciupovi před zkušenějším Bolkem?
Nejdřív jsem myslel, že vsadím na zkušenost. Pak jsem si ovšem prohlédl videa z některých předchozích ligových utkání, a zjistil jsem, že Jirka Ciupa v nich chytal dobře. Hlavně v zápase s Olomoucí. Porážky nebyly o něm. Ve Zlíně nás podržel, avšak nesmí usnout na vavřínech. Na paty mu šlape nejen Bolek, ale i jednadvacetiletý Neuman.
Zaujmout musela mimořádně spontánní radost vašich hráčů po obou gólech...
To mě hodně potěšilo. Přestože máme celek složený z fotbalistů řady národností, je neskutečně soudržný. Týmovost, kterou kluci prokázali, je pro mě tím nejlepším poznatkem ze zlínského utkání. Kéž by nám to dlouho vydrželo.
